Czexpats in Science vyjadřují nesouhlas a znepokojení nad rozhodnutím končící vlády snížit rozpočet na vědu a výzkum v roce 2025 o 790 milionů korun, a připojují se tak ke GAČR, TAČR, AVČR a řadě dalších institucí i jednotlivců z vědecké obce.
Jak se bádá a žije v Norsku? Jak zde funguje PhD studium? Jaké to je žít ve městě velkém rozlohou mezi Brnem a Prahou, ale co do počtu obyvatel velikostně mezi Plzní a Ostravou? A proč může být nabídka zahraniční stáže pro vašeho partnera nebo partnerku výhrou i pro vás? O tom a o dalších věcech se dočtete v blogu Johany Fialové, PhD studentky na Univerzitě v Trondheimu.
V pátek 17. října 2025 se na Velvyslanectví České republiky v Paříži odehrálo již druhé Setkání českých vědců a vědkyň působících ve Francii. Cílem bylo propojit českou vědeckou komunitu a navázat na Setkání z minulého roku a pokračovat tak v tradici.
Vycestovat do zahraničí je pro kariérní růst vědce či vědkyně velice přínosné, možná i nutné. Ne vždy je to ale organizačně i finančně triviální. O tom, jak se s tímto poprala Petra Elblová, doktorandka z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR, je právě tento blog.
Máte ambice vyrazit za studiem či výzkumem do zahraničí, ale nevíte, kde začít? Přijďte si pro inspiraci a praktické rady přímo od těch, kteří to zažili na vlastní kůži!
Série tří online besed „VEN!“ je tu pro všechny, kteří uvažují o studiu na vysoké, PhD nebo postdoku v zahraničí. Pozvali jsme české vědkyně a vědce, kteří momentálně působí ve světě a jsou připraveni sdílet své zkušenosti. Dozvíte se, jak na to a získáte odvahu vyrazit! Během tří online panelových diskuzí se můžete ptát na cokoliv, co vás zajímá.
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
Když technika potká biologii, začíná cesta plná výzev i radosti z objevování. Markéta Kaiser se díky průmyslovému tomografu vydala na cestu na rozhraní živých a materiálových věd a i přes skeptické recenzenty naučila rentgen „vidět“ to, co by normálně vidět neměl. Její vědecká cesta zahrnuje mezinárodní spolupráce s kolegy a kolegyněmi ve Švédsku, Rakousku, Francii a Kanadě, magisterskou stáž v Itálii i vedení vlastního projektu s průmyslovým partnerem.
Bára Cihlová je aktivní vědkyně, výzkumu virových proteinů se na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze začala věnovat už v patnácti letech a byla v Česku první post-Brexitovou studentkou, která pomocí crowdfundingu sháněla finance na studium v Británii. Už v té době o své dosavadní cestě napsala článek pro náš blog a mě zajímalo jeho pokračování. Nyní je Bára tedy už v další fázi a chystá se nastoupit na doktorát a já jsem ráda, že se s naším čtenářstvem podělí o své cestě k plně financovanému doktorátu na prestižním Oxfordu.
Bára Cihlová, první Česka, která na studium v post-Brexitové Británii sháněla finance pomocí crowdfundingu, se zamýšlí nad tím, proč je důležité podporovat studium nejen vědeckých a technických oborů, ale také studium práva.
Jana Jaklová Dytrtová, zkušená biochemička a pedagožka na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, s námi sdílela své zážitky a zkušenosti z akademické stáže Erasmus+ v Malaze a v jejím textu se dozvíte o výuce, mezinárodních setkáních a přenášení odbornosti za hranice. Důležitý a klíčový vhled je ten, že vycestovat můžete v jakékoliv fázi kariéry, i v době zavedené pedagogické praxe, a také to, že i velice krátká stáž může být velmi přínosná.
Lenka Žáková je dlouholetou výzkumnou pracovnicí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), kde vede nejen doktorand(k)y a magisterské či bakalářské student(k)y, ale také středoškoláky a středoškolačky, kteří do vědy absolvují své první krůčky. Právě o možnostech pro studující SŠ, jak se s vědeckou prací (primárně v přírodovědných oborech) seznámit je tento její blog.
Jiří Růžička pracuje jako inkubační manažer v biotechnologickém inkubátoru i&i Prague, kde se věnuje inovacím v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a medicínských technologií. Zaměřuje na analýzu vědeckých projektů z pohledu jejich komerčního potenciálu a podporu vědeckých start-upů a spin-offů v rané fázi jejich vývoje. Jaký je podle něj vztah mezi základním výzkumem a komercializací vědeckých objevů? Proč by mladí vědci měli přemýšlet o založení start-upu a kdy začít? Jakou roli hrají v procesu komercializace inkubátory? Na to vše odpovídá v následujícím rozhovoru…
Cenu Czexpats in Science pro mladé vědce a vědkyně působící v zahraničí letos získali tři výrazné osobnosti – bioinformatička Monika Čechová, právník Jakub Drápal a expert na umělou inteligenci Stanislav Fort. Slavnostní předávání proběhlo v Brně, na půdě Masarykovy univerzity, kde laureáti představili svůj výzkum široké veřejnosti. Své zkušenosti a osobní příběhy sdíleli během následné panelové diskuse.
