Články

Rubrika: Přírodní vědy

Postdoc v Izraeli – lví odvaha nebo ryzí šílenství?

Zuzana Osifová, vědkyně a zároveň spisovatelka, je již druhým rokem postdoktorandkou na Weizmannově institutu v Izraeli, jako stipendistka Nadace Experientia a kanadské Azrieli Foundation. Věnuje se zde vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance (NMR), které by jí pomohly poodhalit tajemství skládání a dynamiky proteinů při fyziologických koncentracích. Jak se jí bádá a žije v zemi, kde zvuk sirén neznamená jednou měsíčně „zkoušku sirén“, ale opravdu potřebu se jít schovat do krytu?

Postdok mezi čtyřmi kontinenty

V posledních dvou letech se na postdoka vydaly čtyři biochemičky s doktoráty z Prahy, každá do jiného koutu světa: do USA, do Japonska, do Německa a do Jihoafrické republiky. Jak se jim tam bádá a žije? Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly a na co si dát pozor? O tom se dočtete v novém blogu Jany Pilátové (Lawrence Berkeley National Laboratory, USA), Karolíny Honzejkové (Okinawa Institute of Science and Technology, Japonsko), Veroniky Vetýškové (Leibniz Institute for New Materials, Německo) a Terezie Ticháčkové (Stellenbosch University, Jižní Afrika).

Jak jsem se trochu „omylem“ ocitla na doktorátu v norském Trondheimu?

Jak se bádá a žije v Norsku? Jak zde funguje PhD studium? Jaké to je žít ve městě velkém rozlohou mezi Brnem a Prahou, ale co do počtu obyvatel velikostně mezi Plzní a Ostravou? A proč může být nabídka zahraniční stáže pro vašeho partnera nebo partnerku výhrou i pro vás? O tom a o dalších věcech se dočtete v blogu Johany Fialové, PhD studentky na Univerzitě v Trondheimu.

Mezi dvěma světy: Od fyziky k biologii, z Brna přes Itálii zpátky k sobě

Když technika potká biologii, začíná cesta plná výzev i radosti z objevování. Markéta Kaiser se díky průmyslovému tomografu vydala na cestu na rozhraní živých a materiálových věd a i přes skeptické recenzenty naučila rentgen „vidět“ to, co by normálně vidět neměl. Její vědecká cesta zahrnuje mezinárodní spolupráce s kolegy a kolegyněmi ve Švédsku, Rakousku, Francii a Kanadě, magisterskou stáž v Itálii i vedení vlastního projektu s průmyslovým partnerem.

Jak jsem získala plně financovaný doktorát v Oxfordu (co vám mnozí neřeknou)

Bára Cihlová je aktivní vědkyně, výzkumu virových proteinů se na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze začala věnovat už v patnácti letech a byla v Česku první post-Brexitovou studentkou, která pomocí crowdfundingu sháněla finance na studium v Británii. Už v té době o své dosavadní cestě napsala článek pro náš blog a mě zajímalo jeho pokračování. Nyní je Bára tedy už v další fázi a chystá se nastoupit na doktorát a já jsem ráda, že se s naším čtenářstvem podělí o své cestě k plně financovanému doktorátu na prestižním Oxfordu.

Najít odvahu a zkusit nahlédnout do vědeckého světa

Lenka Žáková je dlouholetou výzkumnou pracovnicí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), kde vede nejen doktorand(k)y a magisterské či bakalářské student(k)y, ale také středoškoláky a středoškolačky, kteří do vědy absolvují své první krůčky. Právě o možnostech pro studující SŠ, jak se s vědeckou prací (primárně v přírodovědných oborech) seznámit je tento její blog.

Jak slepý k houslím přišel, aneb jak se dostat s těžkou slabozrakostí na zahraniční stáž

Mikuláš Klenor je magisterský student, který pod vedením Martina Lepšíka na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá chemické vlastnosti potenciálních léčiv pomocí počítačového modelování. Trpí silnou slabozrakostí, ale i přes to se vypravil na výzkumnou stáž do Vídně. O tom, že vyjet na stáž se dá i s handicapem, píše v tomto blogu, aby inspiroval další studenty a studentky.

Biotechnologická seznamka v Basileji s CometX

Možná znáte Czexpats in Science, iniciativu, která se snaží otevírat českou vědu světu, podporuje české vědce v zahraničí a posiluje kontakty mezi nimi a českou společností. Jejím partnerem je CometX, který především pro slovenské a české studenty a absolventy univerzit ve Švýcarsku vytváří krásné akce, na nichž se mohou vzájemně setkávat a sdílet své zkušenosti. Samotného mě však osamělé navazování kontaktů v houfech neznámých lidí vždy trochu vyvádělo z míry. Účast na akci CometX – basilejském Mix&Match Working in Biotechnology – mi proto připadala jako vzdálený sen.

Living the American Dream: jak to všechno začalo

Kristýna Blažková, molekulární bioložka a později spíše imunoložka, se na postdoka v oboru mikrobiologie vydala z pražských Dejvic do slunného Stanfordu v Kalifornii. Jak se jí tam zkoumá a poznatky o tom, jak objevuje americký životní styl, sdílí na svém osobním blogu. Výběr z těchto postřehů poskytla Czexpats in Science k dalšímu šíření, jako inspiraci pro další české vědkyně a vědce, kteří by se chtěli vydat na vědeckou zkušenou právě do Spojených států.

Do Británie už na bakaláře – jak na to?

Málokdo má to štěstí, že už na střední škole ví, kam se chce vydat dál. Já ho rozhodně neměl – při nástupu na gymnázium mě jednoznačně bavila nejvíc matematika a možná zoologie, ale úplně jsem si nedokázal představit práci ani v jednom z těchto oborů. Mimo školu jsem vždy měl plno kroužků, intenzivně jsem hrál na příčnou flétnu a na klavír. K tomu jsem hrál vodní pólo, cvičil, a opravdu hodně četl.

Na postdoc ven a pak zpět do Čech, jak na to

Když jsem dostala nabídku přispět svými zkušenostmi na blog Czexpats, moje první myšlenka byla, že nemám o čem psát. Vyjela jsem na postdoc a vrátila se zpět do ČR přesně podle plánu, který jsem tak nějak odjakživa měla. Sladění rodiny a práce také nebylo žádné drama. Po přečtení mnohých jiných inspirativních blogů o výzvách, které kolegové museli překonat, jsem považovala svoji zkušenost za velmi nudnou.