Jak se vám může obrátit život naruby, když neočekávaně dostanete grant a vyrazíte s manželem a dětmi na dvouletý výzkumný pobyt ve Francii? O stěhování, hledání bydlení v Bordeaux, bojem s byrokracií a prvních týdnech v novém domově vypráví zooložka Anna Mrázová.
S podporou Japanese Society for the Promotion of Science, jež spravuje rozsáhlé globální programy akademických výměn, jsem mohl absolvovat dvouletou postdoktorskou stáž v Japonsku. Moje zkušenosti s tamním akademickým prostředím byly v mnoha ohledech poučné – od kultury vědecké práce, která se pyšní důrazem na etiku, až po výzvy, které přináší jazyková bariéra. Akademické prostředí je otevřené cizincům, ale genderová vyváženost je problém. Nevyhnete se zde byrokracii a praktické životní situace vám občas zamotají hlavu. Avšak budete-li mít šťastnou ruku při výběru hostitelské instituce a mentora, získáte unikátní zkušenosti ze země, která pěstuje excelentní vědu a jejíž kultura a dějiny vás zaručeně budou fascinovat.
Kristýna Blažková, molekulární bioložka a později spíše imunoložka, se na postdoka v oboru mikrobiologie vydala z pražských Dejvic do slunného Stanfordu v Kalifornii. Jak se jí tam zkoumá a poznatky o tom, jak objevuje americký životní styl, sdílí na svém osobním blogu. Výběr z těchto postřehů poskytla Czexpats in Science k dalšímu šíření, jako inspiraci pro další české vědkyně a vědce, kteří by se chtěli vydat na vědeckou zkušenou právě do Spojených států.
Když jsem dostala nabídku přispět svými zkušenostmi na blog Czexpats, moje první myšlenka byla, že nemám o čem psát. Vyjela jsem na postdoc a vrátila se zpět do ČR přesně podle plánu, který jsem tak nějak odjakživa měla. Sladění rodiny a práce také nebylo žádné drama. Po přečtení mnohých jiných inspirativních blogů o výzvách, které kolegové museli překonat, jsem považovala svoji zkušenost za velmi nudnou.
Byl prosinec roku 2019, tři měsíce od obhajoby mé disertace, a já jsem už několik týdnů celé dny purifikoval vzorky na stáž v Bordeaux, kterou jsme domlouvali více než rok. Když jsem se ještě pro jistotu Francouzů optal, jestli si tedy mám koupit letenky na první lednový týden, dostal jsem odpověď, že zapomněli zařídit můj příjezd a jestli můžeme vše o měsíc odsunout. Respirátor jsem v té době použil jenom párkrát za život, když jsem navažoval něco jedovatého.
V pondělí 7. března proběhla první debata ze série #Czexpatsonline na téma „Postdoc a co dál? Hledání další kariéry nejen v akademii“. Účastnilo se padesát vědců a vědkyň z Česka i zahraničí, kteří sdíleli nejrůznější strategie další kariéry.
Sir Henry Wellcome Fellowship je čtyřletý osobní grant, který dává výzkumníkovi plat a určitou částku na výzkumné výdaje. Umožní mi se věnovat výzkumu arytmií u diabetiků, což je zásadní, ale překvapivě málo prozkoumané téma. Těžiště projektu bude na University of Oxford, s ročním pobytem na UC Davis.
Jsme čtyři – můj muž, dvě dcery a já. Jsme česká rodina bydlící už přes dva roky na severu Nizozemska ve městě Groningen. Oba s mým mužem jsme sem přišli za postdokem, tedy za dalším krokem naší akademické kariéry. Doposud jsme následovali vědecký žebříček a dařilo se nám ho skloubit se stěhováním po Evropě i se starostí o dvě malé děti. Po první postdocké zkušenosti a po pár letech života v cizině jsme se ale rozhodli pokračovat každý jinak. Jeden z nás chce jít dál po akademické dráze, ale druhý chce raději zkusit štěstí v soukromých firmách. K tomuto rozhodnutí ale vedla víc jak deset let dlouhá cesta. A tak musím začít s vyprávěním na začátku.
Zástupci Czexpats in Science měli možnost během EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019 mluvit s řadou inspirujících českých vědců, kteří nyní vedou své výzkumné skupiny na těch nejprestižnějších…
Přinášíme druhý ze série rozhovorů pořízených s přednášejícími na EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019, tentokrát s profesorem Markem Baslerem. EYSF konferenci, která mířila převážně na mladé vědce na…
Jan Schejbal, postdok na Barnett Institute of Chemical and Biological Analysis při Northeastern University v Bostonu Tento text by nevznikl, stejně jako mnoho hodnotnějších plodů lidské kreativity,…
Individuální vědeckovýzkumná stáž (tzv. individual fellowship) podpořená v rámci Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) je součástí sítě iniciativ, které spadají pod hlavičku programu Horizont 2020 (H2020) financovaného Evropskou unií.
Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii (MPI-BPC[1]) v Göttingenu patří mezi největší a také nejlépe hodnocené ústavy Společnosti Maxe Plancka. Právě jsi tam načal čtvrtý rok působení. Jak ses na MPI-BPC dostal?
Napíšeš něco o rozdílu mezi UK a ČR z hlediska mateřství/rodičovství a jeho skloubení s vědeckou kariérou, případně o tom, jaký je rozdíl mezi postdoktorandskou pozicí v UK a v ČR? Tak znělo zadání pro blog.
