Vycestovat do zahraničí je pro kariérní růst vědce či vědkyně velice přínosné, možná i nutné. Ne vždy je to ale organizačně i finančně triviální. O tom, jak se s tímto poprala Petra Elblová, doktorandka z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR, je právě tento blog.
Když technika potká biologii, začíná cesta plná výzev i radosti z objevování. Markéta Kaiser se díky průmyslovému tomografu vydala na cestu na rozhraní živých a materiálových věd a i přes skeptické recenzenty naučila rentgen „vidět“ to, co by normálně vidět neměl. Její vědecká cesta zahrnuje mezinárodní spolupráce s kolegy a kolegyněmi ve Švédsku, Rakousku, Francii a Kanadě, magisterskou stáž v Itálii i vedení vlastního projektu s průmyslovým partnerem.
Společné projekty i věda v mediálním prostoru byly ústředními tématy druhé ročníku setkání českých vědců a vědkyň působících ve Švédsku. Na Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu se jich ve čtvrtek 4. května sešlo přes dvacet.
Nejlepší věci vznikají z osobních setkání. Dne 28. dubna se na české ambasádě ve Stockholmu sešlo více než třicet českých vědeckých expatů v různých fázích kariéry a z různých oborů. Kdo tito lidé jsou a na čem pracují?
„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.
