Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se jako lékařka bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – americkou společnost s mezinárodním úspěchem, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.
„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.
Lenku Krsovou možná znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýzou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Vystudovala „nová média“ na Filozofické fakultě UK a nyní je doktorandkou na americké Syracuse University.
Doktorka Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba. Ačkoliv působí v USA, s Univerzitou Karlovou je stále v kontaktu.
„Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s těmi nejlepšími a snažím se to předávat dál,“ říká světově uznávaný hematolog Josef Prchal, který působí jako vědec a lékař na University of Utah a stále inspiruje mladé, i ty v Česku. Elán mu rozhodně nechybí, náš rozhovor probíhal online z terasy horské restaurace, když měl profesor Prchal jeden den volno v nemocnici a vyrazil lyžovat.
„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému, které by mohlo vést až k vývoji nových účinnějších vakcín i k novým léčebným terapiím.
„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.
V předchozím příspěvku o vědeckých startupech v ČR jsme psali o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměříme na případ,…
Pracujete v akademickém prostředí, máte nápad nebo vědecký objev a láká vás myšlenka založit si vlastní vědecký startup? Co vše to obnáší? Jak vypadá současná…
Během předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si se zajímavými vědeckými osobnostmi žijícími jak u nás, tak především v zahraničí. Hovořili jsme také s Petrem Šulcem, který v současnosti působí jako Assistant Professor na Arizona State Univerzity ve Spojených státech.
Na předvánoční konferenci Czexpats in Science jsme mluvili mimo jiné s fyzikem Jiřím Klimešem, který se po doktorátu v Londýně a postdoktorálním působení ve Vídni vrátil do Čech, kde nyní řeší ERC Starting grant. Peníze podle něj nejsou lék na všechno, problém české vědy spatřuje spíš v personální politice.
Kateřina Falk studovala ve Skotsku a v Anglii, pracovala v Národní laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku, podílela se na projektu laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a nyní působí v Helmholtzově centru v Drážďanech. V rozhovoru, který nám poskytla během předvánoční konference spolku Czexpats in Science, kritikou českého systému nešetří. Jaké jsou její zkušenosti a co plánuje do budoucna?
Evoluční biolog Pavel Tomančák zakotvil v Max-Planck Institutu v Drážďanech, vyhlíží ale i za oceán. O české vědě říká, že má potenciál, nejprve však musí dojít k strukturním změnám.
Zástupci Czexpats in Science měli možnost během EMBO Young Scientists Forum (EYSF) 2019 mluvit s řadou inspirujících českých vědců, kteří nyní vedou své výzkumné skupiny na těch nejprestižnějších…
