Život akademika je minimálně v raných fázích kariéry často životem kočovným. Zkušenosti, expertní znalosti a kontakt se světovými špičkami vysněného oboru lze totiž zřídka kdy nasbírat na jedné domácí univerzitě. Aspirující vědci a vědkyně se proto vydávají na zkušenou často na několik let. Občas oslabeni steskem po domově, mnozí z nás oceňují iniciativu Czexpats in Science – organizace, která propojuje české vědce působící v akademickém i soukromém sektoru po celém světě, usnadňuje jim návrat do vlasti s nově nabytými zkušenostmi a tím přispívá ke kultivaci českého akademického prostředí.
Letošní vídeňské setkání pod taktovkou Denisy Zrubecké a Jakuba Dokulila přineslo několik podnětných proslovů a přednášek. O milé přivítání v krásných prostorách velvyslanectví se postaral pan velvyslanec Jiří Šitler. Následovala přednáška paní doktorky Evy Přády. Paní doktorka s námi sdílela svoji inspirativní kariérní cestu z Vysoké školy chemicko-technologické, přes univerzitu Cambridge až na Technickou univerzitu ve Vídni (TU Wien), kde v současnosti působí jako postdoktorandka ve skupině vývoje bioprocesů. Její výzkum je zaměřen na produkci farmaceuticky významných bílkovin v mikroorganismech.
Organizátoři dále připravili sérii kratších příspěvků účastníků předělenou vítanou přestávkou na kávu. Jinak řečeno, podmínky byly ideální pro to, abychom se o sobě navzájem a našich projektech dozvěděli co nejvíce a měli šanci zůstat v kontaktu i mezi jednotlivými ročníky tohoto setkání.
V rychlém sledu těchto příspěvků moderovaném Denisou Zrubeckou, doktorandkou na Vídeňské lékařské univerzitě, jsme se dozvěděli mnoho zajímavého: Postdoktorand Jan Korbel představil Complexity Science*Hub a kolik matematiky se skrývá za rčením „vrána k vráně sedá“. Od doktorandky Romany Kopecké z Univerzity přírodních zdrojů a biologických věd (BOKU) jsme slyšeli, jak udržovat pod kontrolou skládky odpadu a jejich škodlivost pro ozonovou vrstvu. Doktorandka Adela Schandl z TU Wien zase poodkryla, jak vycvičit plíseň k tomu, aby produkovala co nejvíce kyseliny citronové. Svými snímky z cryo-elektronového mikroskopu a povídáním o tom, co všechno se můžeme dovědět o evoluci, když se na biologické struktury podíváme opravdu zblízka, zakončil tuto sérii postdoktorand Miroslav Homola z Institutu vědy a technologie (ISTA) v Klosterneuburgu.
Druhá hlavní přednáška tohoto setkání patřila doktoru Tomáši Sobotkovi, zástupci ředitele demografického ústavu rakouské akademie věd, jehož výzkumná skupina se zaměřuje na porodnost a změny populace. Jeho příspěvek vyústil v plodnou diskusi na téma demografické budoucnosti Rakouska i České republiky v evropském kontextu.
Závěrečného slova a pozvání k neformálnímu pokračování akce v nedaleké restauraci se ujal Jakub Dokulil, doktorand na Institutu molekulární patologie ve vídeňském Biocentru (IMP VBC). Jeho pozvání mnoho účastníků přijalo, což potvrzuje úspěch této networkingové akce. Nezbývá než se těšit na další ročník.
Foto: Veronika Ambrožová z Velvyslanectvi České Republiky