Články

Rubrika: UK

Gor Vartazaryan: jak vypadá na Oxfordu výzkumný MPhil v sociálně právním oboru?

Gor Vartazaryan, absolvent práv a politologie na Univerzitě Karlově, dnes působí na Oxfordu v ročním výzkumném programu MPhil in Socio-Legal Research. Ve svém textu přibližuje, co obnáší čistě výzkumné studium, jak složité je dostat se mezi několik málo přijatých uchazečů a zajistit financování, i jak funguje každodenní akademická kultura na jedné z nejprestižnějších univerzit světa. Otevřeně sdílí zkušenost s intenzivním mentoringem, neformálními debatami se špičkovými akademiky i proměnou vlastního pohledu na hodnocení vědecké práce.

Jak jsem získala plně financovaný doktorát v Oxfordu (co vám mnozí neřeknou)

Bára Cihlová je aktivní vědkyně, výzkumu virových proteinů se na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze začala věnovat už v patnácti letech a byla v Česku první post-Brexitovou studentkou, která pomocí crowdfundingu sháněla finance na studium v Británii. Už v té době o své dosavadní cestě napsala článek pro náš blog a mě zajímalo jeho pokračování. Nyní je Bára tedy už v další fázi a chystá se nastoupit na doktorát a já jsem ráda, že se s naším čtenářstvem podělí o své cestě k plně financovanému doktorátu na prestižním Oxfordu.

Cesta do Oxfordu a zase zpět – dvakrát!

V tomto blogu se spolu s Lucii Mařanovou, studentkou doktorského studia na VŠE, pojeďme podívat do britského Oxfordu, a dozvědět se něco o tom, jak z pobytu na zahraniční stáži vytěžit co nejvíce, a to jak z profesního, tak z osobního pohledu.

 | 
PhD UK

London Calling – report z akce

V pátek 15. září proběhla na Velvyslanectví České republiky v Londýně akce London Calling! – setkání českých vědkyň a vědců působících ve Velké Británii. Cíl akce byl prostý – zmapovat, kdo se ve Spojeném království věnuje vědě a výzkumu napříč obory a kariérními fázemi, a navzájem se poznat.

 | 
Editorial UK

Do Británie už na bakaláře – jak na to?

Málokdo má to štěstí, že už na střední škole ví, kam se chce vydat dál. Já ho rozhodně neměl – při nástupu na gymnázium mě jednoznačně bavila nejvíc matematika a možná zoologie, ale úplně jsem si nedokázal představit práci ani v jednom z těchto oborů. Mimo školu jsem vždy měl plno kroužků, intenzivně jsem hrál na příčnou flétnu a na klavír. K tomu jsem hrál vodní pólo, cvičil, a opravdu hodně četl.

PhD cestou z ČR do Velké Británie

Na první konferenci Czexpats si pamatuju, jako by to bylo včera. Po čtyřech letech doktorátu, který nikam nevedl, jsem byla psychicky vyčerpaná a pomalu se začala smiřovat s myšlenkou, že s vědou skončím. Zmáhalo mě to neustálé sebe-zpytování, kdy jsem byla na jedné straně sice silně přesvědčená o směřování svého výzkumu, ale zároveň jsem nemohla ignorovat kritiku „pánů profesorů“ na svém pracovišti, kteří mě neustále přesvědčovali o tom, že můj výzkum je vlastně nesmysl (doslova jsem si vyslechla, že je to „bullshit“). Už ani nevím, co jsem si tehdy od konference slibovala, ale jako pracující matce ročního kojence bylo pro mě zajisté osvěžující se na chvíli odtrhnout od všedních povinností a moci si popovídat o vědě, kariéře a projektech našich krajanů v zahraničí. Dopad, který tato Konference pod stromeček nakonec měla na můj život, však předčil i mé nejdivočejší sny.

Jak to vidí děti „mobilních“ vědců?

Mobilita, mobilita, mobilita… to je klíčové slovo, se kterým se každý začínající vědec bezpochybně setká. O plánování pobytů v cizině, o administrativě spojené se stěhováním a sháněním víz, o shánění grantů na výjezd a konečně i o hledání škol a školek pro potomky bylo napsáno už bezpočet blogů. Jak ale tyto změny vidí právě děti stěhujících se vědců se člověk nikde moc nedočte.

Czexpats z UK: O mém zaměření rozhodlo jediné setkání – Diana Apetauerová

Doktorka Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba. Ačkoliv působí v USA, s Univerzitou Karlovou je stále v kontaktu.

Skoro jsem musela odmítnout Oxford

Pokud jste aspoň trochu jako já, tak s oblibou trávíte dlouhé hodiny soustředěním se nad učivem. Zatímco však škola byla povinností, biochemie je pro mě koníčkem a vysněným životní posláním.

Jak jsem získal Sir Henry Fellowship od Wellcome Trust

Sir Henry Wellcome Fellowship je čtyřletý osobní grant, který dává výzkumníkovi plat a určitou částku na výzkumné výdaje. Umožní mi se věnovat výzkumu arytmií u diabetiků, což je zásadní, ale překvapivě málo prozkoumané téma. Těžiště projektu bude na University of Oxford, s ročním pobytem na UC Davis.