Jak se bádá a žije v Norsku? Jak zde funguje PhD studium? Jaké to je žít ve městě velkém rozlohou mezi Brnem a Prahou, ale co do počtu obyvatel velikostně mezi Plzní a Ostravou? A proč může být nabídka zahraniční stáže pro vašeho partnera nebo partnerku výhrou i pro vás? O tom a o dalších věcech se dočtete v blogu Johany Fialové, PhD studentky na Univerzitě v Trondheimu.
Vycestovat do zahraničí je pro kariérní růst vědce či vědkyně velice přínosné, možná i nutné. Ne vždy je to ale organizačně i finančně triviální. O tom, jak se s tímto poprala Petra Elblová, doktorandka z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR, je právě tento blog.
Máte ambice vyrazit za studiem či výzkumem do zahraničí, ale nevíte, kde začít? Přijďte si pro inspiraci a praktické rady přímo od těch, kteří to zažili na vlastní kůži!
Série tří online besed „VEN!“ je tu pro všechny, kteří uvažují o studiu na vysoké, PhD nebo postdoku v zahraničí. Pozvali jsme české vědkyně a vědce, kteří momentálně působí ve světě a jsou připraveni sdílet své zkušenosti. Dozvíte se, jak na to a získáte odvahu vyrazit! Během tří online panelových diskuzí se můžete ptát na cokoliv, co vás zajímá.
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
Když technika potká biologii, začíná cesta plná výzev i radosti z objevování. Markéta Kaiser se díky průmyslovému tomografu vydala na cestu na rozhraní živých a materiálových věd a i přes skeptické recenzenty naučila rentgen „vidět“ to, co by normálně vidět neměl. Její vědecká cesta zahrnuje mezinárodní spolupráce s kolegy a kolegyněmi ve Švédsku, Rakousku, Francii a Kanadě, magisterskou stáž v Itálii i vedení vlastního projektu s průmyslovým partnerem.
Bára Cihlová je aktivní vědkyně, výzkumu virových proteinů se na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze začala věnovat už v patnácti letech a byla v Česku první post-Brexitovou studentkou, která pomocí crowdfundingu sháněla finance na studium v Británii. Už v té době o své dosavadní cestě napsala článek pro náš blog a mě zajímalo jeho pokračování. Nyní je Bára tedy už v další fázi a chystá se nastoupit na doktorát a já jsem ráda, že se s naším čtenářstvem podělí o své cestě k plně financovanému doktorátu na prestižním Oxfordu.
V tomto blogu se spolu s Lucii Mařanovou, studentkou doktorského studia na VŠE, pojeďme podívat do britského Oxfordu, a dozvědět se něco o tom, jak z pobytu na zahraniční stáži vytěžit co nejvíce, a to jak z profesního, tak z osobního pohledu.
Doktorandi představují budoucí vědeckou elitu národa. Ovšem na jejich cestě stojí řada překážek. Jak eliminovat ty administrativní a jak docílit vyšší úspěšnosti ukončování PhD studia se diskutovalo na konferenci Hodnocení kvality vysokých škol.
Na první konferenci Czexpats si pamatuju, jako by to bylo včera. Po čtyřech letech doktorátu, který nikam nevedl, jsem byla psychicky vyčerpaná a pomalu se začala smiřovat s myšlenkou, že s vědou skončím. Zmáhalo mě to neustálé sebe-zpytování, kdy jsem byla na jedné straně sice silně přesvědčená o směřování svého výzkumu, ale zároveň jsem nemohla ignorovat kritiku „pánů profesorů“ na svém pracovišti, kteří mě neustále přesvědčovali o tom, že můj výzkum je vlastně nesmysl (doslova jsem si vyslechla, že je to „bullshit“). Už ani nevím, co jsem si tehdy od konference slibovala, ale jako pracující matce ročního kojence bylo pro mě zajisté osvěžující se na chvíli odtrhnout od všedních povinností a moci si popovídat o vědě, kariéře a projektech našich krajanů v zahraničí. Dopad, který tato Konference pod stromeček nakonec měla na můj život, však předčil i mé nejdivočejší sny.
Univerzity v USA jsou brány jako jedna z nejatraktivnějších destinací studentů z celého světa, kteří chtějí studovat v zahraničí. Pro potenciální zájemce z České republiky se zde pokusím shrnout pár rad a zkušeností na základě svého působení na Graduate School (postgraduální škole) americké univerzity. Samozřejmě je to jen moje osobní zkušenost a je jen z jedné konkrétní instituce, ale snažím se popsat situaci tak, jak si představuji, že platí i obecněji.
Vystupte ze své komfortní zóny, následujte své sny, ale nečekejte, že bude v zahraničí všechno růžové a zalité sluncem. Zároveň je to výzva a každá překonaná překážka vás posílí. Eliška Koňaříková popisuje své zkušenosti s PhD studiem v německém Mnichově, které by ani přes občasné strasti za nic nevyměnila.
V Americe budu letos již osmým rokem. Hlavním důvodem proč jsem již v 17 letech odcházel hrát hokej do Spojených Států byla vidina kombinace studia vysoké školy a hraní hokeje na vysoké úrovni.
Najít doktorát v lingvistice na nizozemských nebo anglických univerzitách není snadné. Na následujících řádcích se s vámi podělím o mé zkušenosti s jazykovědným bádáním v Česku, Nizozemsku a Anglii…
Hanka měla původně jet na magisterskou stáž do New Yorku, ale šéf hostující laboratoře se zrovna stěhoval do Francie. „Budiž, alespoň bude cesta levnější,“ řekla si, a nakonec z toho byly čtyři roky v Lyonu na International Agency for Research on Cancer (IARC)….
