Články

Rubrika: Témata

Jak jsem získala plně financovaný doktorát v Oxfordu (co vám mnozí neřeknou)

Bára Cihlová je aktivní vědkyně, výzkumu virových proteinů se na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze začala věnovat už v patnácti letech a byla v Česku první post-Brexitovou studentkou, která pomocí crowdfundingu sháněla finance na studium v Británii. Už v té době o své dosavadní cestě napsala článek pro náš blog a mě zajímalo jeho pokračování. Nyní je Bára tedy už v další fázi a chystá se nastoupit na doktorát a já jsem ráda, že se s naším čtenářstvem podělí o své cestě k plně financovanému doktorátu na prestižním Oxfordu.

Malaga volá: moje Erasmus+ mise mezi stresem a doplňky stravy

Jana Jaklová Dytrtová, zkušená biochemička a pedagožka na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, s námi sdílela své zážitky a zkušenosti z akademické stáže Erasmus+ v Malaze a v jejím textu se dozvíte o výuce, mezinárodních setkáních a přenášení odbornosti za hranice. Důležitý a klíčový vhled je ten, že vycestovat můžete v jakékoliv fázi kariéry, i v době zavedené pedagogické praxe, a také to, že i velice krátká stáž může být velmi přínosná.

Najít odvahu a zkusit nahlédnout do vědeckého světa

Lenka Žáková je dlouholetou výzkumnou pracovnicí na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), kde vede nejen doktorand(k)y a magisterské či bakalářské student(k)y, ale také středoškoláky a středoškolačky, kteří do vědy absolvují své první krůčky. Právě o možnostech pro studující SŠ, jak se s vědeckou prací (primárně v přírodovědných oborech) seznámit je tento její blog.

Start-up dává vědci možnost spoluvytvářet cestu, po které se jeho objev vydá

Jiří Růžička pracuje jako inkubační manažer v biotechnologickém inkubátoru i&i Prague, kde se věnuje inovacím v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a medicínských technologií. Zaměřuje na analýzu vědeckých projektů z pohledu jejich komerčního potenciálu a podporu vědeckých start-upů a spin-offů v rané fázi jejich vývoje. Jaký je podle něj vztah mezi základním výzkumem a komercializací vědeckých objevů? Proč by mladí vědci měli přemýšlet o založení start-upu a kdy začít? Jakou roli hrají v procesu komercializace inkubátory? Na to vše odpovídá v následujícím rozhovoru…

Tři osobnosti, tři příběhy, tři vědecké světy. Takové bylo předávání druhého ročníku Ceny Czexpats in Science.

Cenu Czexpats in Science pro mladé vědce a vědkyně působící v zahraničí letos získali tři výrazné osobnosti – bioinformatička Monika Čechová, právník Jakub Drápal a expert na umělou inteligenci Stanislav Fort. Slavnostní předávání proběhlo v Brně, na půdě Masarykovy univerzity, kde laureáti představili svůj výzkum široké veřejnosti. Své zkušenosti a osobní příběhy sdíleli během následné panelové diskuse.

 | 
Editorial

Druhý ročník Ceny Czexpats in Science má tři laureáty

Laureáty druhého ročníku Ceny Czexpats in Science se stali bioinformatička Monika Čechová, právník Jakub Drápal a AI vědec Stanislav Fort. Ocenění převezmou 16. dubna na půdě Masarykovy univerzity v Brně, přičemž slavnostní předávání bude možné sledovat i online.

 | 
Editorial

Pavel Plevka: Zadávám kolegům z týmu jen takové projekty, na kterých bych chtěl sám pracovat

Strukturní virolog Pavel Plevka, dvojnásobný držitel prestižního grantu ERC a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC Masarykovy univerzity, potřebuje nové kolegy do svého týmu. I pokud nejste strukturní virolog, který hledá inspirativní vědecké prostředí, přečtěte si následující rozhovor. Pavel Plevka v něm přibližuje své zaměření na studium lidských virů a bakteriofágů, přístup k vedení týmu a nabízí pohled na příležitosti pro studenty a postdoktorandy, kteří chtějí pracovat v mezinárodním a interdisciplinárním prostředí výzkumného institutu CEITEC.

Czexpats vánoční konference 2024: Myšlenky, které mění svět

V pátek 20. prosince proběhlo tradiční předvánoční setkání iniciativy Czexpats in Science, která sdružuje české vědce a vědkyně se zahraniční zkušeností. Akce se fyzicky v pražském Karolinu, ale i online zúčastnilo na 300 účastnic a účastníků, kteří působí ve více než 22 zemích.

Projekt Czexpats in Science na podporu ukrajinských vědců a vědkyň

V posledních dvou a půl letech jsme podporovali ukrajinské vědkyně a vědce, kteří se rozhodli hledat bezpečí v Česku v rámci našeho projektu Czexpats pro Ukrajinu. Ke konci našeho projektu bychom Vám rádi předložili jeho závěrečnou zprávu shrnující naše aktivity. Zpráva také představuje nově vzniklý Česko-ukrajinský vědecký spolek (Czech-Ukrainian Scientific Society, CZUSS).

 | 
Editorial

Konference: Akademická kultura jako klíč ke kvalitní vědě

V pražských Dejvicích 12. června 2024 vyvrcholil konferencí „Through Academic Culture to Scientific Excellence“ projekt, podporován Nadací Alexandera von Humboldta, jehož cílem bylo zlepšovat akademickou kulturu v Česku. Na akci se setkaly osobnosti klíčové pro rozvoj zdravého akademického prostředí u nás. Vůbec poprvé Česko veřejně navštívila předsedkyně Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin. Vystoupili také prominentní zástupkyně a zástupci české vědecké obce, státních i výzkumných institucí.

Tisková zpráva: Špičková věda potřebuje důvěru a dobré mezilidské vztahy

Praha, 13. června 2024 – Ve středu 12. června se sešlo na 80 významných osobností české a evropské vědecké scény na konferenci “Through academic culture to scientific excellence” pořádané organizací Czexpats in Science. Hlavní řečníci v čele s Mariou Leptin, předsedkyní Evropské výzkumné rady (ERC), vyzdvihli zásadní význam zdravých mezilidských vztahů, důvěry, rovných příležitostí či vědecké etiky pro dosahování špičkových vědeckých výsledků.

 | 
Editorial