Myši, motivace a metabolity
Všichni víme, že fyzická aktivita nám přináší spoustu benefitů, včetně lepší imunity, zdravějších kostí i kardiovaskulárního systému, zlepšení kognitivních funkcí a zdravějšího trávícího traktu. Už méně si možná uvědomujeme to, že této fyzické aktivity je potřeba opravdu hodně (řádově 150-300 min týdně), abychom tyto benefity pocítili. Co nás ale k této fyzické aktivitě motivuje? Právě tohle Lenka Dohnalová spolu se svými kolegy z několika různých vědeckých oborů zkoumá na myších. Protože se laboratoř jejího vedoucího zabývá právě trávicí soustavou, tak se na to pustila z tohoto směru.
Jak se zkoumá motivace ke cvičení na myších? “Jsou dva různé způsoby”, vysvětlila posluchačům Lenka. “Buď myš nutíte běhat na páse, nebo jí dáte do klece kolečko a necháte možnost běhat dle libosti.” Obě metody dávaly Lence obdobné výsledky. A s takovou metodou bylo možné zkoumat vliv různých změn na motivaci myší “sportovat”.
Po vyloučení jiných vlivů, např. genomu, Lenka s kolegy zjistila, že motivace myší “cvičit” kupodivu klesla, když byla vybita střevní mikroflora pomocí koktejlu šesti antibiotik. Poté, co se potvrdilo, že to nebylo pouze toxicitou antibiotik, tak tým postupně rozklíčoval, která antibiotika snižovala u myší motivaci cvičit, a tudíž které bakterie jsou pro myší sportování prospěšné. Jak se během výzkumu ukázalo, byly to druhy bakterií produkující specifické metabolity, přesně amidy mastných kyselin.
Produkty střevní mikroflory stimulují radost ze cvičení
Suplementace zkoumanými metabolity pomohla zvrátit vliv antibiotik na zlenivění myší. V následném experimentu byly pak geneticky modifikovány běžné bakterie, aby tyto metabolity vyráběly, a najednou myšky běhaly více. Ale kde se bere ta motivace? Lenka se spojila s neurology a společně měřili úroveň neurotransmiteru dopaminu mezi dvěma místy v mozku (VTA – ventral tegmental area a NAc – nucleus acumbens), a ve výsledku ukázali, že spojitost mezi mikrobiomem a motivací cvičit přichází přes regulaci degradace dopaminu.
A jak je to mimochodem s lidmi, nachází se tyto “motivující” bakterie i v lidských střevech? Ano, nachází, ve výzkumu se pracovalo právě s druhy bakterií, které jsou běžné i v lidském mikrobiomu. Nicméně zvýšená konzumace probiotik nás do posilovny nedostane, protože se jedná o specifické druhy bakterií.
I článek v Nature lze vysvětlit srozumitelně
Elegantní experimenty, které byly logicky propojeny do srozumitelného příběhu tak, že i má 11-letá dcera s napětím poslouchala a přicházela s náměty, co by mělo přijít v dalším kroku a většinou právě to pak začala Lenka vysvětlovat! Podobnou zkušenost měla další z posluchaček, která ji sledovala se svým mužem a “byť nemá vědeckou průpravu, tak i jako ‘člověk z ulice’ přednášku pochopil”.
Přednášky se účastnilo asi 30 lidí ze všech koutů světa a po přednášce se rozproudila živá diskuze na odborné úrovni a všichni si přednášku velice chválili. Další z účastníků píše, že “problematika byla skvěle vysvětlená a šíře [Lenčiného] záběru je zcela neuvěřitelná”. Bude se Lenka vracet do ČR? Zatím to prý neplánuje, koneckonců, do konce doktorátu jí zbývá ještě nějaký čas. “A ovlivnil Tvůj výzkum Tvou vlastní životosprávu?” ptala se moderátorka Eliška Koňaříková. “Spíš negativně”, smála se Lenka, s vysvětlením, že když člověk tráví tolik času v laboratoři, tak na běhání nezbývá tolik času. Ale s přicházejícím jarem se blýská na lepší časy a běhání už prý nic nebrání. I když, jak se posluchačům Lenka svěřila, ona je spíš plavkyně než běžkyně…
Děkujeme Lence za velmi zajímavé představení jejího výzkumu. Záznam přednášky je k dispozici na Czexpats Youtube kanálu. Děkujeme také všem našim partnerům a podporovatelům. Pokud chcete, aby Vám v budoucnu neuniklo nic z našich aktivit, přihlašte se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Twitteru a LinkedInu.