Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře a článek obsahuje i obecnější tipy…
Filip Vostal, sociolog a filosof, FLÚ AV ČR V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou…
„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit.
Hanka měla původně jet na magisterskou stáž do New Yorku, ale šéf hostující laboratoře se zrovna stěhoval do Francie. „Budiž, alespoň bude cesta levnější,“ řekla si, a nakonec z toho byly čtyři roky v Lyonu na International Agency for Research on Cancer (IARC)….
Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii (MPI-BPC[1]) v Göttingenu patří mezi největší a také nejlépe hodnocené ústavy Společnosti Maxe Plancka. Právě jsi tam načal čtvrtý rok působení. Jak ses na MPI-BPC dostal?
Napíšeš něco o rozdílu mezi UK a ČR z hlediska mateřství/rodičovství a jeho skloubení s vědeckou kariérou, případně o tom, jaký je rozdíl mezi postdoktorandskou pozicí v UK a v ČR? Tak znělo zadání pro blog.
Ve svém příspěvku se budu nejprve věnovat mojí pracovní zkušenosti jako postdoka ve velké laboratoři v oblasti biomedicíny ve Finsku. Dotknu se i obecně fungování vědy ve Finsku. Kdo bude mít výdrž, může si v druhé části (za obrázkem) přečíst několik mých obecnějších postřehů o Finech a Finsku z pohledu cizince.
