Kde najdete nejvíc českých vědců působících na nejlepších světových univerzitách? Před Vánoci v Praze na setkání spolku Czexpats in Science. Loni vzniklá iniciativa propojuje české badatele, kteří působí nebo působili v zahraničí, a umožňuje jim zůstat v kontaktu s domovem. „Naším cílem je zprostředkovat dlouhodobá partnerství a výměnu informací mezi zahraničím a domovem a umožnit tak České republice využít potenciálu lidí, kteří zde nežijí,“ říká biomedicínská inženýrka Markéta Kubánková, spoluzakladatelka spolku. Druhý ročník setkání vědeckých expatů proběhl 21. 12. 2019 v Praze v budově Českého ústavu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT, který akci spoluorganizoval.
„Málo se ví, že věda funguje velmi podobně jako profesionální sport a že spousta významných vědců s hlubokými kořeny v České republice takříkajíc kope za přední světové vědecké instituce,“ říká biolog Pavel Tomančák, seniorní výzkumník na Max Planck Institute of Molecular Cell Biology and Genetics v Drážďanech. Iniciativa Czexpats In Science je podle něj skvělým pokusem, jak aspoň trochu zviditelnit „české vědecké Jágry a Čechy“ v očích veřejnosti.
„Na předvánočním setkání dáváme prostor vědeckým osobnostem, aby prezentovaly svůj výzkum i pro domácí publikum,“ říká další zakladatelka spolku Anna Stejskalová, též biomedicínská inženýrka. Hlavní přednášku konference letos přednesla fyzička a odbornice na strojové učení Lenka Zdeborová, která působí ve Francii a za svůj výzkum obdržela řadu ocenění. Další z řečníků konference, Daniel Münich z CERGE-EI, přiblížil pro Čechy, kteří zvažují návrat do vlasti, systém hodnocení vědy v ČR. „Doufáme, že informovaností se nám podaří trochu snížit bariéru, kterou vědci často při návratu cítí,“ dodává Stejskalová.
Účastníci také diskutovali o možnostech návratu do České republiky. Ve dvou panelových diskusích probrali příležitosti pro vědce jak v akademii, tak v soukromé sféře. „Chceme podpořit konstruktivní diskuzi a místo nadávání se raději soustředit na příklady, které uspěly. Můžeme potom najít strategie, které fungují, a inspirovat tak ostatní,“ říká Kubánková. Jako klíčovou strategii pro kvalitní vědu vyzdvihl v panelové diskuzi Martin Bunček, ředitel Technologické agentury ČR, právě propojování vědců. Podle něj je zásadní o ostatních vědcích “vědět, být s nimi v kontaktu, znát tu síť a umět ji využít”.
Za první rok existence spolku objevili organizátoři obrovský potenciál české vědecké diaspory. Ve spolupráci s českým start-upem Mapotic vytvořili například živou mapu vědců, do které se za několik měsíců existence registrovalo již bezmála 300 výzkumníků. „Dáváme vědcům v zahraničí možnost dát o sobě vědět. Organizacím nebo novinářům v Česku zase ukazujeme, kde vědce najít,“ přibližuje přínos spolku Kubánková.
Spolek také aktivně využívá know-how vědců v zahraničí pro další vzdělávání o možnostech studia nebo vědecké práce mimo ČR. Letos zorganizoval pilotní workshop „Na PhD ven” o výhodách a úskalích doktorského studia v zahraničí. Podobný workshop se konal také v sobotu před konferencí 21.12. a umožnil českým doktorandům položit otázky ohledně vědeckých pobytů v zahraničí více jak dvaceti lektorům z ciziny.
Činnosti spolku si všímají také zástupci univerzit nebo státních institucí, na letošní konferenci dorazil senátor a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš či europoslankně Martina Dlabajová. Aktivity spoluzakladatelky spolku, fyzičky Vlaďky Petrákové, vyzdvihoval v listopadu i premiér Andrej Babiš na svém twitterovém účtu. Iniciativa, která zatím existuje pouze díky dobrovolnické práci všech členů a díky darům od nadací, firem nebo individuálních dárců, má do budoucna ambici získat podporu od státu a institucí.
Kontakt: Jaroslav Icha, PhD, jaroslav.icha@czexpats.org, 725 312 797