Sešel se vědec ze Stanfordu, Cambridge a z Prahy… To není vtip, ale takový byl druhý ročník vánoční konference, která proběhla 21. 12. 2019 v budově Českého ústavu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT v Praze. Iniciativa Czexpats in Science vznikla před rokem a půl s cílem propojit české vědce pracující v zahraničí.
„Snažíme se vědce propojit nejen mezi sebou, ale také s vědci a s institucemi v České republice. Těm, kteří jsou v zahraničí natrvalo, se snažíme poskytnout možnost aktivně ovlivňovat a inspirovat českou vědu, a těm, kteří se chystají na návrat, se zase snažíme trošku pomoci v kontaktu s českým prostředím,“ shrnuje spoluzakladatelka Markéta Kubánková.
Prvním počinem Czexpats in Science byla Vánoční konference 2018. Od té doby jsme se pořádně rozrostli jak do počtu dobrovolníků, tak i množství aktivit. Podařilo se nám propojit více jak 300 vědců v unikátním projektu Mapa vědců. Uspořádali jsme šest zahraničních setkání a workshopy #NaPhdVen a #naPostdocVen. Na webu Czexpats in Science jsme publikovali více jak 20 blogů, rozhovorů a popularizačních článků.
Na letošní vánoční konferenci se sešlo přes sto vědců působících v Česku i v zahraničí, nechyběli ani zástupci soukromého sektoru a vědecko-politické scény. Ve videu a fotogalerii se můžete podívat, jak celý den probíhal.
Hlavní přednášku konference přednesla fyzička a odbornice na umělou inteligenci Lenka Zdeborová, která se ve francouzském Institutu teoretické fyziky CNRS zabývá především aplikací metod statistické fyziky pro porozumění a zlepšení algoritmů ve strojovém učení a dalších výpočetních oborech. Navázal na ni Daniel Münich z CERGE-EI, který popsal vědcům ze zahraničí systém hodnocení vědy v ČR. Zaměřil se třeba i na srovnání publikační činnosti českých vědeckých pracovišť se zahraničím. Podle prezentovaných bibliometrických dat v mezinárodním srovnání vycházejí špatně především české společenské vědy a humanitní obory. Pokud vás zajímá hodnocení vědy a nová metodika hodnocení výzkumných institucí 2017+, můžete si více přečíst zde.
Poté následovala první panelová diskuse věnovaná vědeckým příležitostem v Česku z pohledu průmyslu, kterou moderoval Jaroslav Icha a diskutovali Martina Plisová, Martin Bunček, Michal Pohludka a Václav Matoušek. Řečníci se shodli, že neexistuje ideální moment pro přechod do soukromého sektoru, záleží na konkrétní situaci. Přechod po Mgr., Ph.D. i postdoku je možný. M. Bunček zdůraznil, že pro kvalitní vědu je důležité propojování vědců a průmyslu – vědět o sobě, být v kontaktu a umět toto propojení využít. Podle M. Plisové výborné CV dostane uchazeče pouze přes první kolo pohovoru, pracovní nabídku dostane jen tehdy, když si s firmou “sedne”. M. Pohludka popsal účastníkům, co je čeká, pokud budou pracovat pro korporátní firmu, například mnohem rychlejší vnímání času a kratší poločas projektů. Naopak V. Matoušek sdílel zkušenosti se zakládáním vlastní firmy v rámci JIC v Brně jako spin-offu ETH Zurich. Pro rozvoj firmy zmínil zásadní roli sítě kontaktů z dob svého doktorátu ve Švýcarsku.
Martin Nekola představil projekt Czechoslovak Talks, který zachycuje životní příběhy a úspěchy československých krajanů ve světě. Po networkingu, který vyplňoval každou volnou chvilku konference, se představili naši partneři: Nadace Experientia, která podporuje výjezdy mladých chemiků na zahraniční stáže a také zakládání vlastních výzkumných skupin. Nechyběl ani Nadační fond Neuron, který každoročně udílí Ceny Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně.
O možnostech start-up grantů na rozjezd vlastních výzkumných skupin hovořil Tomáš Mozga z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. T. Mozga stál za organizací konference Perspectives of Czech Science v roce 2018, jejíž závěry jsou pro navracející se vědce stále relevantní. V letošním roce by mohlo být českým vědcům k dispozici až 50 grantových možností, jak financovat založení vlastní výzkumné skupiny. T. Mozga zmínil například možnosti na jednotlivých institucích (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Akademie věd České republiky), na národní úrovni (např. GA ČR, MŠMT či Nadace Experientia) a mezinárodně (ERC Starting Grant, EMBO Installation Grant). Kompletní přehled naleznete v jeho přednášce. T. Mozga zmapoval i možnosti financování postdoktorálních stáží. Seznam grantů najdete zde.
Druhá panelová diskuze se věnovala návratu expatů do českého akademického prostředí. Své zkušenosti s působením v zahraničí, návratem do ČR i s hledáním work-life balance sdíleli Irena Kotíková, Anna Durnová, Karel Čada, Iva Mozgová a Filip Kolář. Podle I. Mozgové je nezbytné aktivně kontaktovat instituce a nečekat, až bude někde oficiálně vypsaná pozice. Většina pozic se totiž neinzeruje. Doporučuje také zmapovat všechny grantové možnosti a aktivně se hlásit. Proti pocitu izolace po založení vlastní výzkumné skupiny mohou pomoci interakce s mezinárodní komunitou v rámci grantů COST actions. Podle F. Koláře je zase nezbytné najmout si lab managera, který pomůže s administrativou a pracovníkům přicházejícím z ciziny ulehčí start v Česku, protože většina institucí stále není dobře připravená na zaměstnávání cizinců. A. Durnová a K. Čada mluvili o situaci humanitních vědců, která je v mnohém horší a problémem jsou přetrvávající nízké mzdy, které nutí vědce pracovat na více úvazků na různých institucích. Připomněli také odlišnou strukturu výzkumných týmů a to, že postdoc je v humanitních a sociálních vědách stále netypický kariérní stupeň.
Posledním bodem programu byly Střípky české vědy v zahraničí. Své vědecké projekty v krátkosti představili Pavel Tomančák, Václav Štětka, Eva Brichtová, Markéta Tomková, Michal Rolínek, Andrea Konečná a Ivana Kulhánová.
Úplně na závěr Markéta Kubánková představila plány Czexpats in Science do dalších let. Vytyčili jsme si tři hlavní cíle: 1) Budování komunity – ať už online či offline setkávání „Czexpats v zahraničí“ nebo setkávání „Repats and Expats in Czech Science“. 2) Sociologický průzkum mezi Czexpaty – získat data, která mohou být hybnou silou změn v české vědě. 3) Vzdělávání a předávání zkušeností – organizovat konference a workshopy. Zaměříme se také na navazování partnerství s univerzitami, správními orgány i výzkumnými institucemi a tím tak dáme mladým českým vědcům hlas.
Tato konference by neproběhla bez podpory CIIRC a Menzy ČVUT, Nadačního fondu Neuron, Nadace Experientia, AQE legal a Beránek spol. s r.o. Děkujeme i moderátorce Tereze Mašínové, fotografovi Janu Havlíkovi (fotky z konference), kameramanovi Danielu Hotovému (video z konference) a našim dobrovolníkům Hance Petržílkové, Míše Vondráčkové, Zuzce Chumové, Elišce Šimsové, Šimonovi Karchovi a Elišce Koňaříkové. Naše poděkování patří i všem dárcům, kteří podpořili naši činnost přes darujme – aktuálně jsme vybrali přes 22 000 Kč. Děkujeme.
Za tým Czexpats in Science sepsala Pavla Hubálková
A jak se konference líbila účastníkům? Podívejte se do fotogalerie.
Zajímá vás ještě více? Na konferenci vzniklo několik rozhovorů pro Vědavýzkum.cz:
Lenka Zdeborová: Na spoustu důležitých věcí přijdete diskuzí s ostatními vědci
Petr Šulc: Tím nejdůležitějším ve výzkumu jsou kvalitní lidé
Jiří Klimeš: Ti nejlepší odcházejí pryč už na magistra
Kateřina Falk: Učit by měl každý vědec
Pavel Tomančák: V Čechách chybí ambice a ochota spolupracovat