Start-up dává vědci možnost spoluvytvářet cestu, po které se jeho objev vydá

Jak byste nejdříve ze všeho popsal vztah základní vědy a komercializace vědeckých objevů?

Vše tak trochu připomíná vztah levé a pravé ruky. Každá funguje samostatně, ale obě jsou zároveň součástí jednoho organismu. A platí, že čím lépe ruce spolupracují, tím lépe se daří i celku. Jinak řečeno: bez základní vědy by nevzniklo nic nového, revolučního, tudíž by nebylo co komercializovat, úspěšná komercializace zase přináší do vědy tolik potřebné finanční prostředky. Navíc často může podpořit základní vědu poznáním, které vznikne v průmyslovém výzkumu.

Jednou z forem komercializace je přerod vědeckého projektu do firmy ve formě start-upu či spin-offu. Proč by se vědec měl stát podnikatelem?

Pokud si někdo založí firmu, v jejímž rámci dále rozvíjí výsledky své vědecké práce, získává tím možnost spoluvytvářet cestu, kterou se jeho objev vydá. Osobně pokládám za jedinečné, když můžete nejen oznámit světu výsledky svého bádání, ale máte možnost podílet se i na jejich praktickém využitím. V případě úspěchu pak můžete přímo sledovat, jak vaše objevy zlepšují kvalitu života milionům lidí po celém světě, to ale hodně předbíháme.

Další motivací je výše finanční odměny, která přichází ve chvíli, kdy se vyvíjená technologie stává zajímavou například pro velké farmaceutické firmy či jiné průmyslové společnosti. Pokud by však mělo jít o jediný důvod ke komercializaci, pokládám to za nedostatečné. Jde o velmi dlouhou a nejistou cestu, říká se, že v tomto oboru přežije jeden projekt z deseti a vydělá jeden ze sta. Proto je třeba silnější motivace, než jsou finance.

Ten nejdůležitějším důvod, proč by o této cestě měl mladý vědec uvažovat, jsou podle mě neocenitelné zkušenosti, které díky tomu získá. Práce ve start-upu všechny lidi v týmu komplexně rozvíjí a posouvá. Pokud se bavíme s kolegy z Německa, Rakouska či z dalších zemí západní Evropy, tak právě tito lidé patří na pracovním trhu mezi ty nejcennější, často i v případě že neuspějí.

Platí rovnice, která říká, že pro vědce znamená založení start-upu konec bádání?

Neplatí. Lépe řečeno, nemusí. V dobře fungujícím start-upu se vědec stává součástí týmu, kde má každý jeho člen své dané úkoly. CEO se stará o celkový chod firmy, CFO řeší finance a vědecký tým by se měl nadále věnovat primárně vývoji dané technologie s tím, že výzkum je definován cíli, které vycházejí z konkrétních potřeb trhu.

Kdy přichází ten moment, kdy by měl vědec začít přemýšlet o komerčním využití svých objevů?

Na začátku člověk samozřejmě neví, jestli bude mít jeho práce někdy v budoucnu komerční potenciál. Důležité je mít na paměti, že to tak může být a vědět, že je třeba své objevy správně ochránit patenty. Žádný komerční partner totiž nebude investovat do technologie, kterou může kdokoli snadno okopírovat. Pokud tedy máte nápad, data, která jste zatím nepublikovali ani neprezentovali mimo okruh týmu, běžte za lidmi z technologického transferu vašeho ústavu, či univerzity. Ti vám mohou poradit co dál, jak technologii chránit a pokud budete chtít jít cestou start-upu, kdo ví, třeba se potkáme. Případně se můžete obrátit i na nás.

Jakou roli v celém procesu hrají inkubátory?

Budu mluvit za i&i Prague. Náš inkubátor je připravený pomoci už ve chvíli, kdy se z čistě vědeckého projektu stává nápad na nový start-up či spin-off. Ve spolupráci s inventory a technologickým transferem připravujeme samotné založení firmy, poté pomáháme s právními, obchodními, organizačními, personálními a dalšími otázkami, které souvisí se startem a rozvojem nové firmy.

Samostatnou kapitolou naší podpory jsou investice. Náš inkubátor funguje tak, že jsme schopni podpořit projekty nejen skrze naši vědeckou a byznysovou expertízu, ale dokážeme pomoci i s investicemi. Díky intenzivní spolupráci s investičním fondem i&i Bio, který jsme v roce 2021 spoluzakládali, víme, co je třeba, aby projekt investora zaujal. Neslibujeme samotnou investici, ale naše know-how, díky kterým firmám dokážeme poradit, co a jak udělat, aby měly šanci peníze od investorů získat.

Kromě práce v i&i Prague se věnujete také start-upu Deep Medchem. Zkuste nám prosím tento projekt trochu blíže představit.

Firma Deep MedChem vznikla jako výsledek spolupráce mezi techtransferovou kanceláří IOCB Tech, která spadá pod Ústav organické chemie a biochemie, a firmou MAMA AI, která se specializuje na Machine learning a využití umělé inteligence.  Deep MedChem rozvíjí nápad na využití vektorového prohledávání chemického prostoru, což je databáze obsahující miliardy molekul a informace o nich, mezi kterými např. velké farmaceutické firmy hledají ty, které by mohly použít k výrobě nového léku. A naše řešení představuje takový ChatGPT, který místo písmen pracuje s molekulami. Díky tomu se celý proces značně zefektivňuje, což šetří čas i peníze, ale především to významně zkracuje proces rané fáze vývoje léků. 

Jak konkrétně jste se zapojil do projektu Deep MedChem?

Do Deep MedChemu jsem vstoupil koncem roku 2023 jako zástupce i&i Prague při založení společnosti, kdy firma potřebovala řešit záležitosti nesouvisející přímo s rozvojem její technologie. Je důležité si uvědomit, že projekt sice rozvíjí skvělou technologií, ale to je pouze začátek cesty. Bylo třeba vytvořit standardní strukturu firmy, zajistit, aby vedla řádné účetnictví, stanovit dozorčí orgány, vytvořit základní byznys plán či připravit se na jednání o investicích, grantech a první klienty. Prostě vše, co souvisí se vznikem firmy.  Dnes je tomu již více než rok a v rámci pozice CBO startupu se stále učím novým věcem, které chci předat dál.  Jako bývalý vědec oceňuji, že moje synapse neaktivitou rozhodně netrpí.