Hypofýza – nie až taká evolučná novinka
Dlhodobé procesy v našom tele, ako puberta, tvorba materského mlieka či rast, sú riadené hormónmi. Synchronizáciu žliaz vylučujúcich hormóny zabezpečuje podmozgová alebo aj hlavná žľaza –…
Dlhodobé procesy v našom tele, ako puberta, tvorba materského mlieka či rast, sú riadené hormónmi. Synchronizáciu žliaz vylučujúcich hormóny zabezpečuje podmozgová alebo aj hlavná žľaza –…
Vývoj lidského těla začíná jedinou buňkou oplodněného vajíčka, které musí během každého buněčného dělení přesně replikovat veškerou DNA, a tu následně rozdělit mezi dvě dceřiné buňky…
I letos se konala předvánoční konference organizovaná iniciativou Czexpats in Science, kde se setkávají čeští vědci a vědkyně působící v zahraničí a ti, kteří se…
Jedním z cílů Czexpats in Science je pomoci vědcům s návratem do ČR a přispět k otevřenosti české vědy. Tento editorial využívá osobní zkušenosti vědců…
Buněčná membrána představuje hranici mezi buňkou a okolním světem. Má zásadní vliv na transport molekul dovnitř buňky. Procesem přijímání materiálu z vnějšího okolí do buňky…
V mých očích byla zkušenost odjet na postdoc do zahraničí okořeněná pachutí hořkosti. O tom, že pobyt vědce v zahraničí může mít i stinné stránky a negativní dopad na duševní zdraví, píše biochemička Eva Doležalová.
Strojové učení je jednou z podob umělé inteligence: počítačový program se ze struktury dat, ke kterým má přístup, sám naučí příslušný algoritmus, místo aby mu programátor…
David Pavlorek vyvrací mýty kolem uznávání diplomů zahraničních univerzit v Česku, takzvaných nostrifikací. Je možné, že po přečtení blogu zjistíte, že vůbec diplom nostrifikovat nepotřebujete.
Molekuly DNA a RNA jsou známé jako základní molekuly života, jejich syntetizovaná vlákna však lze využít i k tvorbě nanostruktur. Nanotechnologie DNA a RNA, která se začala rozvíjet před…
V tomto záměrně provokativním a zároveň reflektivním článku se s kolegy z Lotyšska, Maďarska a Nizozemska připojujeme k rostoucímu úsilí v řadě společenskovědních disciplín „dostat východní Evropu…
Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats). Chtěli jsme se dozvědět, jaká je zkušenost vědců s návratem do Česka, co by jim pomohlo a také proč se vrací. I když původní plán byl neformální setkání u piva v Praze, online varianta způsobená koronavirovou pandemií se ukázala jako velmi dobrou alternativou, protože to umožnilo připojit se českým vědcům nejen napříč Českou republikou, ale i celým světem.
Přestěhovat se do Estonska a později Finska jsem neplánoval, ale bylo to to nejlepší rozhodnutí mé kariéry, píše politolog Miroslav Nemčok.
„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému, které by mohlo vést až k vývoji nových účinnějších vakcín i k novým léčebným terapiím.
„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.