Paralelní sekce – Konference pod stromeček 2023

Káva S…

Využijte možnost rozhovoru s našimi osobnostmi z vědeckého prostředí.

Petr Baldrian

Předseda Grantové agentury ČR: Chcete vědět, co je nového a co se chystá? O jaké granty lze žádat a jak se mohou projevit zkušenosti a potřeby Čechů ze zahraničí v zadávací dokumentaci?

Petr Baldrian je členem předsednictva Grantové agentury ČR (GAČR) od ledna 2017, od listopadu 2021 je jejím předsedou. Kromě toho je také vědec,  je vedoucím Laboratoře environmentální mikrobiologie na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Vede studenty, přednáší na Univerzitě Karlově a je řešitelem řady tuzemských i zahraničních grantů.

Adéla Gjuričová

Členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a pracovní skupiny Lidé ve vědě: Jak funguje RVVI? Jaké jsou její kompetence a za jakými cíli směřují pracovní skupiny? Jak lze skrze tyto orgány přispět ke zlepšení českého vědeckého prostředí?

Adéla Gjuričová je česká historička a politoložka, působící v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR jako výzkumná pracovnice a od listopadu 2023 jako jeho ředitelka. Zabývá se českými politickými dějinami po roce 1989, výzkumem parlamentarismu a rovněž psychiatrií za socialismu. Je členkou výkonného výboru a koordinátorkou The European Information and Research Network on Parliamentary History.
Adéla Gjuričová je členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a pracovní skupiny Lidé ve vědě, která se zaměřuje na zlepšování podmínek vědců a vědkyň v českém výzkumném prostoru, odstraňování překážek a dosahování rovnosti příležitostí.

Petra Hájková

Vedoucí na MRC Laboratory of Medical Sciences: Jak dělat velkou vědu v zahraničí? Je těžké se etablovat v novém prostředí? Čím se musí vědkyně odlišovat, aby dosáhla na ERC grant?

Petra Hájková vystudovala molekulární genetiku v Praze. Později se přes Berlín a Cambridge dostala až do Londýna, kde působí od roku 2009 na MRC Laboratory of Medical Sciences a od 2017 je profesorkou na Imperial College London. Nyní vede vlastní laboratoř a je řešitelkou velkých mezinárodních grantů (mimo jiné ERC, EMBO).

Více se můžete dočíst v rozhovoru na našem webu.

Pavel Šebek

R&D director v Zentivě: Jaké je to řídit RD ve farmaceutické firmě? Kdy odejít z akademické sféry a je cesta zpět? Jak vnímají soukromé firmy zahraniční zkušenost svých zaměstnanců? Jak Zentiva spolupracuje s akademickou sférou?

Pavel Šebek absolvoval doktorandské studium na VŠCHT v Praze, jako postdoc působil na Univerzitě ve Wisconsinu a na ÚOCHB v Praze. Nyní je ředitelem vývoje ve farmaceutické společnosti Zentiva, kde je zodpovědný za globální organizaci vývoje účinných látek a léčivých přípravků a klinické testování.

Zentiva si klade za cíl udržitelně zajistit dodávky vysoce kvalitních a cenově dostupných léků na trh, používá špičkové metodiky k vývoji a aktivnímu řízení životního cyklu produktů, podporuje inovace v syntéze a drug delivery systémů léčivých přípravků a jejich klinické testování. Zentiva má svá výzkumná a vývojová centra v Praze a v Ankleshwaru (Indie).

Vladimír Majer

Vědecký diplomat: Co je vědecká diplomacie a k čemu je nám dobrá? Jak se stát vědeckým diplomatem a co daná práce obnáší? Jak vypadá běžný den vědeckého diplomata a u kterých zemí bychom se mohli učit?

Vladimír Majer absolvoval VŠCHT v Praze a je profesorem fyzikální chemie se zaměřením na chemickou termodynamiku. Po odchodu z Československa v roce 1986 pracoval na univerzitách v USA a ve Francii. Od roku 2000 zastával řídící funkce v Národním centru pro vědecký výzkum Francie (CNRS), a působil také pět let ve francouzské vědecké diplomacii (2006–2011). Zabývá se i otázkami vědní politiky, organizace veřejného výzkumu a mezinárodní spolupráce. Udržoval vždy těsné kontakty a úzce spolupracoval s českou vědeckou komunitou.

Miniworkshopy

Sami si můžete vybrat, jak moc aktivně, nebo pasivně se následujících miniworkshopů zúčastníte. Můžete být posluchači rad a příběhů ostatních czexpatů, nebo naopaksdílet své vlastní zkušenosti a pohledy. Bude čas vystřídat více témat a vyzkoušet si obě role. 

PI_Forum @KPS2023

Jak si založit vlastní výzkumnou skupinu v ČR? Jak získávat granty a jak efektivně vyplňovat jejich hodnotící zprávy? Jak vybírat a vést studenty a spolupracovníky? Jakou zvolit publikační strategii nebo jak hledat originální výzkumná témata? A jak k tomu všemu zvládat osobní či rodinný život?

O těchto a podobných tématech můžete diskutovat s Kateřinou Rohlenovou a dalšími PIs z řad komunity czexpats, podobně jako na pravidelných setkáních projektu PI_Forum.

Miniworkshopem vás provede:

Kateřina Rohlenová je přední expertka v oblasti nádorové biologie. Věnuje se výzkumu metabolické komunikace mezi zdravými a rakovinnými buňkami. Její projekt podpořený prestižním ERC grantem má ambiciózní cíl: chce identifikovat „Achillovy paty“ rakovinových buněk a umožnit tak vývoj inovativních terapeutických přístupů. V Biotechnologickém ústavu AV ČR založila Laboratoř buněčného metabolismu. Kateřina je laureátkou Ceny Neuron 2023 pro nadějné vědce v oboru medicína. Je také autorkou nápadu na založení PI Fora.

Kateřina Chládková se věnuje psycho- a neurolingvistice. Po 10letém působení na univerzitách v Nizozemsku a Německu zakotvila v roce 2018 v Praze, kde na společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd založila výzkumnou skupinu. Ta se zaměřuje na jazykové učení a řečovou interakci u kojenců, dětí a dospělých, a byla v různých svých fázích podpořena institucionálními, národními i infrastrukturními evropskými fondy. V současné době se mimo základního výzkumu taky profiluje směrem ke společenské využitelnosti poznatků.

Češi v Bioimagingu

Moderuje: Jaroslav Icha

Patří mikroskopie mezi hlavní metody, které používáte ve svém výzkumu? Zajímá vás kariéra v mikroskopické facilitě nebo v soukromém sektoru? Připojte se k našemu networkingu pro všechny vědkyně a vědce pracující v bioimagingu. Poznáte kolegy z různých zemí s pestrou pracovní zkušeností. Účast již přislíbili czexpati z Evident, Zeiss, Bayer nebo Thermo Fisher, z mikroskopických facility na MPI-CBG, IST Austria nebo s akademickou zkušeností z Německa, Švédska, Rakouska a Francie.

Postdok v zahraničí: průvodce šťastným exilem

Moderují: Blanka Collis a Soňa Krajčovičová

Máte čerstvě doktorát nebo se akorát blížíte do finiše a láká vás zahraniční stáž? Co je třeba udělat před odjezdem? Jak si vybrat dobrého zahraničního vedoucího? Vyrazit do Evropy, do USA nebo raději do Asie? Co nezapomenout napsat do CV a jak se hlásit o granty do zahraničí? A jaké výzvy vás čekají na novém pracovišti a jak je zvládnout? Přijďte k našemu stolu diskutovat o slastech a strastech života postdoků v zahraničí.

Budeme diskutovat o našich zkušenostech, ale podělíme se i o reálné zážitky ze zahraničí – bez příkras. Soňa poradí jak na život v Británii po Brexitu a podělí se o zkušenosti s psaním britských postdok grantů. Blanka, která pracuje v projektové kanceláři ÚOCHB,  poradí, jaké všechny možnosti financování postdok pobytů můžete využít. Navíc může vyprávět o svém působení v Cambridge, Sheffieldu a Oxfordu. 

Tipy a triky, jak zvítězit nad PhD studiem a úspěšně se připravit na další kariérní fázi

Moderují: Jonáš Fuksa, Valeriia Belova a Martina Chrudinová

Začínáte s PhD studiem? Už jste téměř u konce, ale nevíte, co vás čeká na postdocké pozici? Nebo je doktorát už dávno za vámi a chtěli byste se o své zkušenosti podělit? Jak se zorientovat v literatuře a napsat článek? Jak vybalancovat šířku a hloubku výzkumu – rozšiřovat obzory nebo se raději specializovat? Jak si naplánovat den a jak zvládnout work-life balance na PhD? A co přijde pak? Přijďte si popovídat o každodenním vědeckém životě! 

Co mohou přinést veřejné politice společenské a humanitní obory?

Tvorba veřejných politik založená na důkazech (evidence-based policy) je stále častěji explicitně zmiňovaná i v českém politickém kontextu. Jak využívají čeští politici a úředníci výsledků vědeckého poznání generovaného společenskými a humanitními obory a jak si stojí v mezinárodním srovnáním? Je využívání poznatků “měkkých” věd v českém kontextu ovlivňováno jejich nízkým finančním a symbolickým oceněním v ČR? Jsou některé obory využívány lépe než jiné? Pokud vás tato témata zajímají, přijďte se zapojit do diskuze se společenskovědními a humanitními akademiky z ČR i ze světa.

Miniworkshopem vás provedou:

Olga Löblová je politoložka zabývající se veřejnou politikou se specializací na zdravotnickou politiku. Zkoumá mimo jiné otázky expertních vstupů a důkazů do rozhodovacích procesů o alokaci veřejných prostředků ve zdravotnictví. Pracuje jako Wellcome Research Fellow na University of Cambridge, od ledna 2024 nastupuje jako vyučující na Universität Tübingen.

Barbora Nováková je vedoucí oboru vietnamistika a odbornou asistentkou na Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Na UK vystudovala bakalářský obor Etnologie se specializací vietnamistika a ve studiu vietnamské kultury pokračovala během navazujícího magisterského studia Etnologie. V průběhu studií absolvovala několik dlouhodobých studijních pobytů na Hanojské národní univerzitě a výzkumné stáže na École Pratique des Hautes Études v Paříži a École Franciase d’Extreme Orient v Hanoji. V rámci doktorského studia se věnovala problematice vietnamských náboženských představ v prekoloniálním Vietnamu a vztahu elitní a lidové kultury.

Jakub Hlávka je ředitel nového Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Masarykově univerzitě, v minulosti působil jako Research Assistant Professor při University of Southern California v USA. Zabývá se otázkami financování systému zdravotnictví, dostupností a kvalitou péče a také otázce inovativních léčiv. Vede několik projektů, mj. MASH Junior na Masarykově univerzitě.

Martin Viktora pracoval v letech 2014-2019 jako ekonomický poradce ministrů a náměstků spravedlnosti, řídil inovativní procesy v soudnictví a vězeňství. Doktorát získal na VŠE v Praze FPH fakultě v oboru management soudní administrativy, kde i v současnosti přednáší a publikuje. Je také externím konzultantem Rady Evropy v oblasti efektivity justičních systémů. Podílí se na tvorbě programů pro politické strany v oblasti ekonomiky justice napříč politickým spektrem. Dříve pracoval i v podnikatelském a korporátním sektoru.

Zeptej se vědce!

Jak komunikovat vědu na sítích – co dělat, co nedělat? Jak organizovat popularizační akce naživo? Chcete se zapojit do Zeptej se vědce? Jak těžké je založit vlastní organizaci jako je  Institut pro komunikaci vědy?

Projekt Zeptej se vědce! vznikl, aby veřejnost mohla jednoduše kontaktovat vědce a vědkyně se svými otázkami. Na začátku stály 3 „matky zakladatelky”, dnes je angažovaných více než 250 lidí. Za 2 roky poskytli vědecky podložené odpovědi na více než 680 dotazů, založili neziskovou organizaci Institut pro komunikaci vědy, aktivně komunikují vědu na sociálních sítích a pořádají debaty s vědci.

Miniworkshopem vás provedou:

Adéla Šimková studuje PhD na PřF UK, obor Organická chemie, a výzkumné činnosti se věnujei na ÚOCHB AV ČR. Je jednou ze zakladatelek projektu Zeptej se vědce! a ředitelkou Institutu pro komunikaci vědy. S komunikací vědy začala v rámci projektu Zeptej se vědce, který reagoval na nedostatek konstruktivního dialogu na sociálních sítích a taky na špatně dostupné možnosti laické veřejnosti ověřovat si vědecké informace.

Tereza Ormsby působí na ÚOCHB AV ČR, kde se sepacializuje na vývoj nástrojů zaměřených na ovlivnění funkce imunitního systému. Kromě toho je spoluzakladatelkou projektu Zeptej se vědce! a Institutu pro komunikaci vědy. V rámci tohoto projektu vede tým, jehož hlavním úkolem je zajišťovat, aby dotazy od veřejnosti byly zodpovězeny a zrecenzovány nejen z odborného, ale i jazykového hlediska. Jejím dlouhodobým přáním je, aby projekt dokázal vytvářet komunikační mosty mezi různými názorovými bublinami a ukázal lidem, jak věda funguje a jak je fascinující.

Kristýna Kantnerová působí na University of Colorado Boulder a mezi její výzkumné zájmy patří vývoj nových metod pro analýzu stabilních izotopů a aplikované studie skleníkových plynů a jejich biogeochemických cyklů, zejména oxidu dusného a souvisejícího dusíkového cyklu. V Zeptej se vědce! zodpovídá dotazy týkající se především chemických témat, změny klimatu a počasí (meteorologie) a podílí se na editaci dotazů.

Ondřej Fišer studuje třetí ročník PhD na PřF JU, kde se zabývá kognitivní etologií ptáků s přesahem do srovnávací psychologie. Konkrétně zkoumá ptačí rozpoznávací procesy. V projektu Zeptej se vědce! se kromě odpovídání a recenzování dotazů podílí také na hledání odpovídačů, PR & Media komunikaci a navazování spoluprací.

Eliška Mikysková vystudovala geologii na PřF MU a chemii a technologii anorganických materiálů na FCHT VŠCHT. Pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde studuje přírodní i syntetické pevné materiály pro čištění vody a vzduchu. Je předsedkyní správní rady Institutu pro komunikaci vědy. V rámci Zeptej se vědce! odpovídá na dotazy z oborů geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky. 

Barbora Šmídová zkoumá v rámci doktorátu na katedře parazitologie PřF UK hlavně imunitní odpověď myší na nákazu parazitickými červy. V projektu Zeptej se vědce! zejména připrauje příspěvky na sociální sítě, stará se o propagaci a občas pomůže i s odpověďmi na dotazy.

Vít Svoboda působí jako postdoc na JILA v Coloradu, kde se věnuji attosekundovým procesům v plasmonických nanočásticích a chirálních strukturách. V projektu Zeptej se vědce! odpovídá na dotazy, které se týkají fyziky nebo chemie.