Medailonky přednášejících – Konference pod stromeček 2023

V přednášce promluví o svém výzkumu české recepce Kafky, který započala jako doktorandka na Columbijské univerzitě v New Yorku, a o tom, jak perspektiva z jiného kontinentu může pomoci při hledání otázek a odpovědí. Metodologicky se zastaví u otázky „malých literatur“ a možnostech přístupu k bohemistice a germanoslavistice v mezinárodním kontextu.

Začala studiem na Univerzitě Karlově v Praze. Poté vystudovala srovnávací literaturu na Graduate Center of the City University v New Yorku a germanistiku na Kolumbijské univerzitě tamtéž. V letech 2002–05 přednášela na Queens College, 2009–10 na New York University v Praze, 2011–13 na University of Texas v Austinu. Od 2013 učí na slavistice Harvardovy University. Zabývá se především osobou i dílem Franze Kafky, otázkami překladu a bilingvní literatury, samizdatem. Pracovala také jako redaktorka, překladatelka a publicistka. Publikovala v odborných časopisech The Journal of World Literature, brücken, The New German Critique a dalších. 

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Doktorát získal pod vedením profesora Václava Pačese na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. V roce 1994 jako postdoktorand odjel na EMBL, kde dodnes působí. Od roku 2001 vede Genomics Core Facility, technologicky orientovanou servisní laboratoř, která byla založena s cílem poskytovat expertizu a podporu vědcům a vědkyním s projekty v oblasti genomiky. Po celou dobu hojně spolupracuje s českým akademickým prostředím. Na Univerzitě Karlově například již třináct let organizuje kurz Metody funkční genomiky.

Více v rozhovoru pro magazín Univerzity Karlovy Forum. 

Anežka Kuzmičová působí od roku 2020 na Univerzitě Karlově, kde vede mezioborovou skupinu zkoumající dětské čtení a čtenářství, podpořenou programy Primus a GAČR. Předtím působila 12 let na Stockholmské univerzitě, kde získala doktorát, absolvovala výzkumné stáže v Dánsku, Kanadě a Velké Británii. Za svůj ojedinělý přístup k oblasti čtení a gramotnosti obdržela v roce 2022 Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenských věd. Letos získala ERC Starting Grant na výzkum čtení informačních textů z pohledu dětí ve věku 9 až 11 let.

Zuzana Šedivá, se věnuje udržitelnosti v oblasti materiálů. V rámci svého projektu obdržela několik grantů na vývoj a komercializaci technologií pro nové materiály na bázi nevyužité biomasy. Během svého osmiletého působení na ETH Zürich, kde získala i doktorský titul, se zaměřila na vývoj nových pěnících technologií a poté na vývoj nových biopolymerů s cílem propojit zemědělský a plastikářský sektor. V Curychu pak založila startup Groam Tech AG. Její firma rozvíjí nové dodavatelské řetězce v oblasti produkce ekologicky šetrných materiálů a udržitelných procesů jejich výroby a degradace. Její interdisciplinární dovednosti v strojírenství a projektovém řízení doplňuje angažmá trenérky basketbalu.

Výzkum Jiřího Frimla zásadně přispěl k pochopení molekulární biologie rostlinné adaptability. Během své kariéry působil na univerzitách v německém Tübingenu a Göttingenu, na univerzitě v belgickém Gentu, posledních deset let působí na rakouském Institute of Science and Technology poblíž Vídně. Prof. Friml je držitelem řady ocenění mj. Ceny Heinze Maiera-Leibnitze, Zlaté medaile EMBO a Ceny Neuronu. Výzkum který vede jej v roce 2015 dostal na seznam World’s Most Influential Scientific Minds, a kromě mimořádně aktivní participace ve vědecké komunitě si může připsat i zásluhy za vedení mnoha doktorandů a postdoktorandů, kteří úspěšně zakládají nezávislé skupiny, některé s podporou ERC.

Stanislav Fořt je talentovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence se specializací na teorii hlubokého strojového učení. Po studiu aplikované matematiky a teoretické fyziky na Cambridge, získal doktorát z teorie hlubokého strojového učení na Stanfordu. Během doktorátu vedl v rámci roční stáže několik výzkumných projektu v Google Brain, a působil i ve společnosti DeepMind. Aktuálně pracuje ve Spojených státech ve společnosti Anthropic, kde se věnuje výzkumu umělé inteligence a automatizaci vědy. Stanislav se také věnuje vzdělávání v oblasti astronomie, učí na letních táborech, podílí se na organizaci Astronomické olympiády a je autorem newsletteru „Pokrok v AI,“ kde sdílí novinky a myšlenky týkající se umělé inteligence.