Medailonky přednášejících – Konference pod stromeček 2024

V přednášce promluví o svém výzkumu české recepce Kafky, který započala jako doktorandka na Columbijské univerzitě v New Yorku, a o tom, jak perspektiva z jiného kontinentu může pomoci při hledání otázek a odpovědí. Metodologicky se zastaví u otázky „malých literatur“ a možnostech přístupu k bohemistice a germanoslavistice v mezinárodním kontextu.

Začala studiem na Univerzitě Karlově v Praze. Poté vystudovala srovnávací literaturu na Graduate Center of the City University v New Yorku a germanistiku na Kolumbijské univerzitě tamtéž. V letech 2002–05 přednášela na Queens College, 2009–10 na New York University v Praze, 2011–13 na University of Texas v Austinu. Od 2013 učí na slavistice Harvardovy University. Zabývá se především osobou i dílem Franze Kafky, otázkami překladu a bilingvní literatury, samizdatem. Pracovala také jako redaktorka, překladatelka a publicistka. Publikovala v odborných časopisech The Journal of World Literature, brücken, The New German Critique a dalších. Její kniha Reading Kafka in Prague vyjde v příštím roce v nakladatelství Bloomsbury Academic.

Marie Šafář Postma je profesorkou na Katedře kognitivních věd a umělé inteligence a proděkankou pro výzkum Fakulty humanitních a digitálních věd na Univerzitě v Tilburgu v Nizozemsku. Svou vědeckou kariéru započala studiem bohemistiky na Univerzitě Karlově a postgraduálním studiem psycholingvistiky a anglistiky na Univerzitě ve Washingtonu. Magisterské tituly získala v oboru výpočetní a teoretické lingvistiky na Univerzitě v Tromsø v Norsku a  v oboru logiky na Institutu logiky, jazyka a výpočetní techniky na  Univerzitě v Amsterdamu v Nizozemsku. Rovněž působila na Institutu pro výzkum a informatiku v Toulouse ve Francii. Na  Univerzitě v Tilburgu Postma založila a coby akademická ředitelka rozvíjela tři nové vzdělávací programy v oblasti datové vědy a umělé inteligence. Tyto úspěšně rostoucí programy vedly ke vzniku nové katedry, kterou Postma v letech 2021-2024 vedla. Tato katedra v současné době  sdružuje dynamickou mezinárodní komunitu více než 100 výzkumníků a odborníků v oblasti kognitivní vědy, umělé inteligence, informatiky a  společenských věd.

Postma se ve svém výzkumu zaměřuje na kognitivní jevy úzce související s pojmem vědomí. Pochopení těchto procesů je důležité pro modelování interakce mezi člověkem a umělou inteligencí či týmové spolupráce s aplikacemi v oblasti vzdělávání, zdraví a bezpečnosti. Postma stojí v čele několika mezinárodních kolaborativních výzkumných projektů v oblasti umělé inteligence, například projektu Search Guardian, který je zaměřen na automatické monitorování dezinformačního prostoru v Evropě, nebo projektu STEADFAST, který zkoumá vývoj polo-autonomních týmů tvořených lidmi a roji dronů pro rychlou reakci v armádních a civilních kontextech.

Anežka Kuzmičová působí od roku 2020 na Univerzitě Karlově, kde vede mezioborovou skupinu zkoumající dětské čtení a čtenářství, podpořenou programy Primus a GAČR. Předtím působila 12 let na Stockholmské univerzitě, kde získala doktorát, absolvovala výzkumné stáže v Dánsku, Kanadě a Velké Británii. Za svůj ojedinělý přístup k oblasti čtení a gramotnosti obdržela v roce 2022 Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenských věd. Letos získala ERC Starting Grant na výzkum čtení informačních textů z pohledu dětí ve věku 9 až 11 let.

Výzkum Jiřího Frimla zásadně přispěl k pochopení molekulární biologie rostlinné adaptability. Během své kariéry působil na univerzitách v německém Tübingenu a Göttingenu, na univerzitě v belgickém Gentu, posledních deset let působí na rakouském Institute of Science and Technology poblíž Vídně. Prof. Friml je držitelem řady ocenění mj. Ceny Heinze Maiera-Leibnitze, Zlaté medaile EMBO a Ceny Neuronu. Výzkum který vede jej v roce 2015 dostal na seznam World’s Most Influential Scientific Minds, a kromě mimořádně aktivní participace ve vědecké komunitě si může připsat i zásluhy za vedení mnoha doktorandů a postdoktorandů, kteří úspěšně zakládají nezávislé skupiny, některé s podporou ERC.

Stanislav Fořt je talentovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence se specializací na teorii hlubokého strojového učení. Po studiu aplikované matematiky a teoretické fyziky na Cambridge, získal doktorát z teorie hlubokého strojového učení na Stanfordu. Během doktorátu vedl v rámci roční stáže několik výzkumných projektu v Google Brain, a působil i ve společnosti DeepMind. Aktuálně pracuje ve Spojených státech ve společnosti Anthropic, kde se věnuje výzkumu umělé inteligence a automatizaci vědy. Stanislav se také věnuje vzdělávání v oblasti astronomie, učí na letních táborech, podílí se na organizaci Astronomické olympiády a je autorem newsletteru „Pokrok v AI,“ kde sdílí novinky a myšlenky týkající se umělé inteligence.