Malaga volá: moje Erasmus+ mise mezi stresem a doplňky stravy

Proč právě Malaga?

Na Universidad de Málaga (UMA) jsem se vrátila na základě přímého pozvání profesora Manuela Gonzáleze Sáncheze (Facultad de Ciencias de la Salud), se kterým jsem navázala spolupráci již v prosinci 2023 během své první návštěvy v rámci jiného odborného projektu zaměřeného na fyzioterapii. Již tehdy mě oslovil jak jeho zájem o mezioborové přístupy ke zdraví a výživě, tak celková otevřenost zdejší akademické komunity k dialogu a spolupráci.

Možnost zúčastnit se výukové stáže Erasmus+ (Teaching Mobility) jsem vnímala jako přirozené pokračování tohoto kontaktu – s cílem nabídnout studentstvu i kolegům a kolegyním z UMA vhled do dvou oblastí, kterým se dlouhodobě odborně věnuji: i) zvládání stresové zátěže a ii) doplňků stravy u fyzicky aktivní populace, a prohloubit tak další možnosti vzájemné spolupráce.

Vyzrát na jazykovou bariéru…

V rámci týdenního pobytu jsem odučila celkem 10 výukových hodin (přednášek, workshopu a řízené diskuse). Výuka měla probíhat v angličtině, ale někteří studenti prvního a druhého ročníku bakalářského studia měli s angličtinou potíže. Musím uznat, že se opravdu snažili, ale bylo znát, že soustředit se dlouho na obsahově náročný výklad v jazyce, jemuž 100% nerozumí, nevydrží dlouho. Byl to oříšek, na který jsem musela zareagovat okamžitě.

Mám osobní zkušenost z doby před dvaceti lety, kdy jsem ve Valencii ve Španělsku studovala fyzikální chemii potravin. Tehdy jsem byla ihned po svém příjezdu konfrontována s faktem, že obor, který jsem přijela studovat v angličtině, zrušili, a já měla možnost jet buď zpět do Čech anebo program absolvovat ve španělštině. Udělala jsem tehdy jednu z těch šílenějších věcí ve svém životě, odjela jsem na čtrnáct dní na intenzivní kurz španělštiny a se základy španělštiny se drze zapsala do studia fisicoquímica de los alimentos. Tehdy se ve Španělsku v akademickém prostředí používala angličtina jen o trochu více než v Česku. Ale u nás se toho za dvacet let změnilo opravdu mnoho a neuvěřitelně rychle. Čeští studenti a studentky již na vysokou školu přicházejí s dokonalou znalostí angličtiny, otevírají se i obory v angličtině. Ve Španělsku tato progrese nebyla tak rychlá. Proto se mi velmi hodilo rychle oprášit svou dvacet let starou španělštinu a svůj anglický výklad prokládat španělskými větami. Mělo to okamžitý efekt. Když se někdo snaží mluvit (byť neohrabaně) vaším mateřským jazykem, tak je vám najednou blíž, začínáte se na sebe vzájemně ladit. A to se stalo i během mé výuky. Studenti a studentky ožili, začali se zapojovat do výuky a z přednášky se stala diskuse. Co víc jsem si mohla přát?!

Týdenní mise: co jsem v Malaze učila?

Stáž byla tematicky rozdělena do dvou vzdělávacích bloků. Prvním z nich byl interaktivní workshop nazvaný „Stress – Helper or Killer?“, který byl zaměřen na porozumění fyziologickým i psychologickým aspektům stresové reakce. Se studenty jsme společně procházeli základní neuroendokrinní mechanismy aktivace stresové osy, rozlišovali akutní a chronické formy stresu, a hodnotili subjektivní i objektivní projevy dlouhodobé zátěže. Součástí byla také praktická práce s GROW metodou, škálováním stresorů a ukázka základních principů autoregulace. Ukázali jsme si a naučili se hlasové a pohybové techniky zvládání stresu a také zažili, jaké to je pracovat ve skupině na společném projektu bez slovního domlouvání. To je jedna z metod zážitkového učení, na kterých s kolegy pracujeme a která vede k sebereflexi skupinové práce a pochopení vlastních rolí ve skupině.

Druhý vzdělávací blok nesl název „Food Supplements for the Physically Active Population“ a byl koncipován jako přednáška s navazující odbornou diskusí. V rámci této části jsem se věnovala roli doplňků stravy u různých skupin sportovců, aktuálním doporučením založeným na důkazech (evidence-based), problematice nízké dostupnosti informací o koktejlových interakcích účinných látek a jejich biodostupnosti a vlivu suplementace na hormonální a metabolickou rovnováhu, se zvláštním důrazem na ženy. Diskutovali jsme rovněž právní regulace trhu s doplňky stravy v EU a riziko jejich kontaminace zakázanými látkami. V návaznosti se mnou studenti diskutovali také konkrétní potravinové suplementy či byliny, které sami využívají, a jejich možná omezení či rizika.

Akademická i lidská setkání

Velkým přínosem tohoto pobytu bylo setkání s týmem akademiků a akademiček hostitelské instituce, který se na organizaci výuky i odborných diskusí aktivně podílel. Vedle profesora Gonzáleze jsem během stáže úzce spolupracovala také s profesorkou Lorenou Correas Gómez, která se specializuje na sportovní a cvičební fyziologii, testování výkonu, složení těla a antropometrii u sportovkyň a sportovců. Zároveň pomocí terénního i laboratorního výzkumu propojuje teorii s aplikací.

Dále jsem se seznámila s akademiky z pedagogické fakulty, včetně profesora Javiera Beníta Porrese, specialisty na sportovní a cvičební vědy, fyziologii a pedagogiku tělesné výchovy. Je autorem studií o tělesném složení a anaerobním výkonu (např. u CrossFit sportovců), o vlivu chronobiologie na glykémii a o vlivu ketogenních diet na silový výkon a zdraví populace. Dále jsem měla možnost pracovat s profesorem Jerónimem Garcíou Romerem, lékařem a výzkumníkem v oblasti sportovní fyziologie. Oba kolegové se aktivně zapojili do diskuze o implementaci témat výživy a zátěže do kurikul a reflektovali možnosti mezinárodní spolupráce ve výzkumu.

Přínos těchto setkání přesahoval samotné přednášky – šlo o výměnu názorů, sdílení dobré praxe i hledání přesahů mezi výukou, výzkumem a praxí. Ze všech stran byla patrná otevřenost a zájem o systematickou spolupráci. S profesorem Javierem Benítem Porresem jsme již během stáže naplánovali výzkumný projekt zaměřený na využívání potravinových suplementů studentstvem sportovních věd u nás na Univerzitě Karlově a u nich na Univerzitě v Malaze.

Co si z Malagy odnáším já?

Přestože šlo o krátkodobou stáž, zkušenost byla velmi intenzivní a hodnotná. Možnost vyučovat v cizím jazykovém a kulturním prostředí mě vedla k zamyšlení nad tím, jak různě mohou být některá témata vnímána a jak klíčová je schopnost mezioborového překladu.

Zpětná vazba od studentů ukázala, že témata jako je stres, zvládání zátěže, doplňky stravy nebo genderová specifika výživy jsou aktuální i v rámci jejich studijního programu, ale často nejsou dostatečně akcentována. Podařilo se vytvořit prostor pro otevřenou diskusi, a zároveň nastavit základ pro budoucí odbornou výměnu.

Odjížděla jsem nejen s inspirací pro vlastní výuku, ale i s novými kontakty a návrhy společných výstupů do grantových či výzkumných aktivit. Obohacující byla rovněž zkušenost s jiným výukovým stylem – méně frontálním, více reflektivním, založeným na vzájemné interakci.

Proč má smysl se zapojit do Erasmus+

Výukové mobility programu Erasmus+ umožňují navázat cenné odborné i lidské kontakty, sdílet zkušenosti napříč institucemi a přinášet nové impulzy do vlastní pedagogické činnosti. I krátká, týdenní stáž může mít dlouhodobý efekt, ať už v podobě spolupráce, inspirace pro kurikulum, nebo většího pochopení pro rozmanitost přístupů ve vysokoškolském vzdělávání.

V kontextu výuky zaměřené na tělesnou výchovu, sport a zdraví vnímám mobilitu nejen jako profesní přínos, ale také jako nástroj osobního růstu a internacionalizace výuky.

Zpětně mohu říci, že stáž v Malaze pro mě představovala důležitý profesní i lidský mezník a zároveň příjemné potvrzení toho, že sdílení odbornosti přes hranice má smysl.