Jak jsme předali první Cenu Czexpats in Science

Za rok 2023 byla udělena historicky první Cena Czexpats in Science, která je cílena na juniorní vědce a vědkyně bádající v zahraničí, ale nadále udržující kontakt s českou vědou. První laureátkou se stala genomička z Oxfordu, Markéta Tomková, která na slavnostním předávání ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy prezentovala svůj výzkum široké veřejnosti.

zleva: Matouš Glanc, Markéta Tomková, Markéta Icha Kubánková

„Jsem vděčná své mamince, která mi ukázala, že to jde, najít naplnění ve své vlastní práci a zachraňovat životy, a přitom být i skvělou mámou,“ děkovala hned zpočátku svého projevu Markéta Tomková, genomička z oxfordské univerzity a laureátka první Ceny Czexpats in Science, hledíc na svou maminku, která seděla hned v předních řadách spolu s dalšími rodinnými příslušníky Markéty a Jakuba Tomkových. „Markétka mě svým projevem a krásným poděkováním překvapila a dojala až k slzám. Vzpomínala jsem, jak už jako malá holka dělala všechno s velkým nasazením a naprosto precizně,“ řekla maminka Markéty, docentka a lékařka Jana Rubáčková Popelová. Markéta ve svém projevu velice ocenila, že jejich vědecké cesty vždy podporovala jak její rodina, tak rodina jejího muže, ač to pro ně někdy nebylo lehké, třeba když jim odjeli i s malým vnukem až na druhý konec světa do Kalifornie (později se přesunuli trochu blíž do Oxfordu). Sám Jakub předání ceny sledoval  za počítačem v Oxfordu s jejich školou povinným synem a svými slovy se jen „koukal a dmul se pýchou“. To, že jsou Markéty úspěchy podpořeny i týmovou spoluprací doma, potvrzuje i její maminka: „Samozřejmě, že jsem na ní jako máma pyšná a mám z jejích úspěchů radost, ale největší radost mám z toho, že dokázala skloubit vědu s rodinou, díky velké podpoře, pomoci a pochopení manžela, který je také úspěšný vědec.“

Markéta Tomková

Ale vezměme to všechno pěkně od začátku.

Tak honosná událost, jako je udělení Ceny Czexpats, si žádala i honosné místo. Ač měla být původně prezentována na neuskutečněné Konferenci pod Stromeček, historicky první Cena Czexpats byla udělena 27. března ve vznešeném prostředí Vlasteneckého sálu Karolina Univerzity Karlovy. V místě, na které z velkého portrétu shlíží prezident Masaryk, se tak odehrál další milník v historii Czexpats. Na půdě Univerzity Karlovy nás přivítala její rektorka, profesorka Milena Králíčková, která vyzdvihla úsilí a kvalitu práce českých vědkyň a vědců v zahraničí, i snahu Czexpats na jejich práci upozornit. Na paní rektorku navázal krátkým představením Czexpats in Science Matouš Glanc, který také poděkoval celému týmu dobrovolníků a dobrovolnic, na kterých velká část aktivit Czexpats in Science stojí.

Milena Králíčková

Czexpats in Science propojují komunitu vědců a vědkyň žijících a bádajících v zahraničí. Někteří z nich, často ve velmi raných fázích své kariéry, objevují ohromně zajímavé věci a dělají velké vědecké pokroky. Česká veřejnost se o těchto úspěších, na které může být právem hrdá, často ani nedozví. Cena Czexpats in Science byla navržena ve spolupráci s firmou DIANA Biotechnologies právě proto, aby se o velkých vědeckých průlomech uskutečněných juniorními českými vědci a vědkyněmi dozvěděla i česká veřejnost. Jedním z kritérií pro udělení Ceny je, aby kandidát či kandidátka měli maximálně 7 let od obhajoby disertační práce, aby učinili nějaký výrazný objev a v neposlední řadě, aby se aktivně podíleli na rozvoji vědy v ČR. Všechny tyto atributy první laureátka Markéta Tomková splňuje s přehledem a s radostí – v nedávné době se jim s kolegy podařilo vyvinout metodu “polymerase error sequencing”, s jejíž pomocí prokázali, že klíčová replikativní polymeráza (protein, který kopíruje DNA) dělá při své práci chyby a způsobuje nejčastější typ mutací, který byl původně přisuzován něčemu jinému. „To jsme si tak s kolegou [Michaelem McClellanem] během doktorátu říkali, že by tohle mohlo být zajímavé, i když je to trochu v rozporu s tím, co se píše v učebnicích biochemie. Nicméně naši vedoucí nás podpořili v záměru se na to podívat. Říkali jsme si, že bychom něco mohli mít tak do půl roku a nakonec máme článek o metodě v revizích teď, o osm let později,“ popisuje Markéta. Její rešerše byly zároveň přínosné během pandemie covidu, kdy její evidence-based podklady využilo MŠMT i pražský magistrát.  

Tým Czexpats in Science s laureátkou

Kromě představení vítězky samotné bylo velice milé se dozvědět, že na cenu bylo nominováno 37 skvělých českých vědců a vědkyň ze zahraničí a krátce si poslechnout něco o osmi finalistech a finalistkách. Ty ve svém úvodu představila spoluzakladatelka a členka správní rady Czexpats in Science Markéta Icha Kubánková. Popsala též průběh výběru a představila členy a členky komise. Martin Dienstbier, spoluzakladatel firmy DIANA Biotechnologies, která Cenu podpořila finančně a která byla hlavním impulsem k jejímu uskutečnění, doplnil, že jsou velice rádi, že mohou české vědce a vědkyně ze zahraničí ocenit a zároveň ukázat případným navrátilcům, že i v České republice jsou zajímavé možnosti dělat výzkum ve firmě. 

zleva: Markéta Icha Kubánková, Markéta Tomková, Martin Dienstbier

Představena nebyla publiku pouze laureátka, ale i nádherná skleněná soška, která byla vytvořena přímo pro tuto příležitost a kterou si Markéta Tomková spolu s šekem na 75 tisíc korun převzala z rukou Martina Dienstbiera a Markéty Icha Kubánkové. Soška z taveného skla byla vyrobena na míru českými designéry Klárou Janypkovou a Tomášem Kučerou a vychází z loga Czexpats in Science, a to jak tvarově, tak svým tmavomodrým zbarvením. „Vymýšlet sošku pro vědce pro nás byla především velká čest, ale také výzva. Zvolili jsme proto pro její výrobu metodu tavení skla, které je sama o sobě také trochu vědeckou disciplínou. Navíc lze pomocí ní do struktury skla dostat různé tvary a bublinky, které připomínají vesmírnou mlhovinu nebo buněčné struktury,“ říkají o tvorbě sošky mladí designéři. Klára s Tomášem se navíc předávání zúčastnili osobně: „Celá událost pro nás byla velkým zpestřením, protože se s vědci ve své praxi příliš často nesetkáváme. Markéty přednáška i životní cesta byly neskutečně zajímavé a inspirativní. Přednášku jsme si užili a odnesli si spoustu informací i přesto, že jsme v tomto oboru naprostí laikové.“

zleva: Klára Janypková, Markéta Tomková, Tomáš Kučera

Večer zaměřený na předání Ceny Czexpats in Science vytvořil skvělou příležitost, jak přednášku laureátky a samotnou organizaci představit široké veřejnosti včetně lidí, kteří o Czexpats in Science dosud neslyšeli a kteří se přišli dozvědět něco o tom, o čem bádají Češi a Češky v zahraničí. Předávání Ceny se tak v Karolinu zúčastnilo asi 70 hostů a dalších 20 sledovalo událost online. V publiku seděli nejen vědkyně a vědci, ale také studující a veřejnost, které přilákal přitažlivý titul přednášky „Případy epigenomického oddělení: rakovina.“

V duchu tohoto názvu se nesla i celá přednáška, která byla vědecky zajímavá pro kolegy a kolegyně z vědeckých kruhů, ale zároveň pochopitelná pro veřejnost se zájmem o vědu. Přednáška, kde laureátka představila svůj výzkum v oblasti epigenomiky, se nesla v duchu detektivního příběhu o tom, jaký se stal zločin (vytvořila se rakovina), kdo může být potenciálním pachatelem (specifický mutagen), jakým způsobem byl zločin proveden, tedy jaký je modus operandi (mechanismus), jaká zbraň (driver mutace) byla použita, a jestli jsme schopni zrekonstruovat místo činu (model). Z jejího proslovu čišelo čiré nadšení a láska pro výzkum, kterému se věnuje. Celou přednášku si můžete znovu poslechnout na YouTube.

„Byla jsem dojatá i krásnou atmosférou na setkání Czexpats, se snahou o navázání vzájemných kontaktů, se vzájemnou pomocí a podporou,“ uzavírá dojmy z předávání Markéty maminka. „Je to pro mne jiskřička naděje v dnešním světě plném dezinformací a podvodů.“

Markéta s maminkou Janou Rubáčkovou Popelovou

Děkujeme DIANA Biotechnologies za nápad a podporu při realizaci projektu Ceny Czepats in Science, děkujeme laureátce prvního ročníku za inspirativní přednášku, děkujeme všem nominovaným kandidátům a kandidátkám a již nyní se těšíme na budoucí ročníky této soutěže. 

Další videa a články

Fotky: Jan Havlík, fotky sošky: Anna Pleslová