Akademická mobilita po doktorátu

Co je na postdoktorandském pobytu tak skvělé a co by vás asi naštvalo? Jaké to je stěhovat se s rodinou a na co byste se měli zaměřit při výběru budoucí výzkumné skupiny? Přidejte se k nám a zjistěte, jak je to s akademickou mobilitou po doktorátu.

Workshop je otevřen všem studentům. Věříme, že bude nejpřínosnější pro studenty doktorského studia přírodních a technických věd, ale účast na něm může být přínosná i pro motivované studenty bakalářského studia nebo studenty společenských a humanitních věd.

Tento workshop je pořádán ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a za podpory Nadace Alexandera von Humboldta.

Registrace je otevřena do 22. června nebo do naplnění kapacity. Workshop proběhne v anglickém jazyce.

Program

10:30–10:40Úvodní slovo
10:40–12:20Krátké přednášky
12:20–12:30Přestávka
12:30–13:10Panelová diskuze
13:10–14:00Občerstvení, networking a neformální diskuze

Hosté

Ing. Barbora Špačková, Ph.D.

vedoucí skupiny, Fyzikální ústav AV ČR

Barbora Špačková vystudovala fyzikální inženýrství na Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR, kde získala doktorát. Ve svém výzkumu se zaměřuje na fotoniku a její aplikace v biotechnologiích.

Během postdoktorského pobytu na Chalmersově technické univerzitě ve švédském Göteborgu vyvinula unikátní techniku optické mikroskopie – nanofluidní rozptylovou mikroskopii (NSM), která umožňuje přímé a neznačené zobrazování jednotlivých biomolekul. Je také spoluzakladatelkou švédské spin-off společnosti Envue, která se zaměřuje na komercializaci NSM v oblasti biologie, medicíny nebo farmakologie.

V roce 2022 se vrátila do České republiky, kde založila výzkumnou skupinu ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

Mgr. Matouš Glanc, Ph.D.

ředitel, Czexpats in Science

Původně molekulární biolog: než se stal ředitelem Czexpats in Science, studoval mechanismy polarizace rostlinných buněk a jejich vliv na růst a vývoj rostlin. Téměř celou svou výzkumnou kariéru strávil v zahraničí: doktorát získal v laboratoři profesora Jiřího Frimla na ISTA v Rakousku, poté čtyři roky působil jako výzkumný pracovník EMBO a MSCA na VIB Gent v Belgii.

Mgr. Jakub Záhora, Ph.D.

vědecký pracovník, Centrum pro výzkum míru a Fakulta sociálních věd UK

Jakub Záhora působí jako výzkumný pracovník v Centru pro výzkum míru Praha a v UNCE VITRI Center na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dříve působil jako postdoktorand na Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii v Německu a zastával hostující pozice na Kodaňské univerzitě, New York University, Ben Gurion University a Hebrejské univerzitě. Záhořovy akademické zájmy se točí kolem kritického přístupu k politice a bezpečnosti s empirickým zaměřením na Izrael/Palestinu.

RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D.

vedoucí skupiny, 1. lékařská fakulta UK, BIOCEV

Akademická kariéra Jiřího Zahradníka začala v roce 2009, kdy poprvé otevřel dveře Mikrobiologického ústavu jako vysokoškolský student. Učil se klasickou mikrobiologii a molekulární biologii. O pět let později nastoupil do laboratoře Biomolekulárního rozpoznávání na Biotechnologickém ústavu, kde si udělal doktorát. Od mikrobiologie se odklonil ke strukturní biologii a biofyzice. O čtyři roky později, v roce 2018, nastoupil jako postdok do laboratoře protein-proteinových interakcí na Weizmannově institutu věd v Izraeli. Studoval evoluci specifičnosti v buněčném prostředí až do začátku pandemie. Poté svou práci přerušil a zahájil krátkodobý projekt o SARS-CoV-2. Projekt nebyl tak krátký, jak předpokládal, a stále pokračuje. Na začátku roku 2023 otevřel na 1. lékařské fakultě v BIOCEV novou laboratoř, která kombinuje pokročilé proteinové inženýrství s výzkumem interakcí mezi hostitelem a patogenem.