Na našem blogu většinou čtete o výjezdech do zahraničí a zkušenostech vědců a vědkyň. Ti ale spolupracují s dalšími experty, včetně komunikátorů a komunikátorek vědy. Co si ze studijního výjezdu přivezla skupina takových vědeckých komunikátorek z Pardubické SFÉRY se můžete dočíst v tomto blogu.
Zuzana Osifová, vědkyně a zároveň spisovatelka, je již druhým rokem postdoktorandkou na Weizmannově institutu v Izraeli, jako stipendistka Nadace Experientia a kanadské Azrieli Foundation. Věnuje se zde vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance (NMR), které by jí pomohly poodhalit tajemství skládání a dynamiky proteinů při fyziologických koncentracích. Jak se jí bádá a žije v zemi, kde zvuk sirén neznamená jednou měsíčně „zkoušku sirén“, ale opravdu potřebu se jít schovat do krytu?
Gor Vartazaryan, absolvent práv a politologie na Univerzitě Karlově, dnes působí na Oxfordu v ročním výzkumném programu MPhil in Socio-Legal Research. Ve svém textu přibližuje, co obnáší čistě výzkumné studium, jak složité je dostat se mezi několik málo přijatých uchazečů a zajistit financování, i jak funguje každodenní akademická kultura na jedné z nejprestižnějších univerzit světa. Otevřeně sdílí zkušenost s intenzivním mentoringem, neformálními debatami se špičkovými akademiky i proměnou vlastního pohledu na hodnocení vědecké práce.
V posledních dvou letech se na postdoka vydaly čtyři biochemičky s doktoráty z Prahy, každá do jiného koutu světa: do USA, do Japonska, do Německa a do Jihoafrické republiky. Jak se jim tam bádá a žije? Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly a na co si dát pozor? O tom se dočtete v novém blogu Jany Pilátové (Lawrence Berkeley National Laboratory, USA), Karolíny Honzejkové (Okinawa Institute of Science and Technology, Japonsko), Veroniky Vetýškové (Leibniz Institute for New Materials, Německo) a Terezie Ticháčkové (Stellenbosch University, Jižní Afrika).
Tereza Mikovcová je studentkou bakalářského studia biochemie na londýnské Imperial College. Do Londýna odjela nadšená a natěšená – jaké jsou její první dojmy? O tom se s našim čtenářstvem podělila v tomto blogu.
Czexpats in Science vyjadřují nesouhlas a znepokojení nad rozhodnutím končící vlády snížit rozpočet na vědu a výzkum v roce 2025 o 790 milionů korun, a připojují se tak ke GAČR, TAČR, AVČR a řadě dalších institucí i jednotlivců z vědecké obce.
České velvyslanectví ve Vídni hostilo 7. listopadu 2025 již druhý ročník Czexpats in Science – setkání pro vědce a vědkyně působící v Rakousku. Při této události, která aspiruje na příjemnou tradici českého velvyslanectví, mají čeští akademici napříč vědeckým spektrem možnost navázat kontakty a propojit tak jejich rakouská působiště na odborné i neformální úrovni.
Jak se bádá a žije v Norsku? Jak zde funguje PhD studium? Jaké to je žít ve městě velkém rozlohou mezi Brnem a Prahou, ale co do počtu obyvatel velikostně mezi Plzní a Ostravou? A proč může být nabídka zahraniční stáže pro vašeho partnera nebo partnerku výhrou i pro vás? O tom a o dalších věcech se dočtete v blogu Johany Fialové, PhD studentky na Univerzitě v Trondheimu.
V pátek 17. října 2025 se na Velvyslanectví České republiky v Paříži odehrálo již druhé Setkání českých vědců a vědkyň působících ve Francii. Cílem bylo propojit českou vědeckou komunitu a navázat na Setkání z minulého roku a pokračovat tak v tradici.
Vycestovat do zahraničí je pro kariérní růst vědce či vědkyně velice přínosné, možná i nutné. Ne vždy je to ale organizačně i finančně triviální. O tom, jak se s tímto poprala Petra Elblová, doktorandka z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR, je právě tento blog.
Již třetí ročník londýnského setkání českých vědkyň a vědců působících ve Velké Británii proběhl na Velvyslanectví České republiky dne 19. září 2025. London Calling, jež tradičně spojuje vědce i akademiky z různorodých odvětví i kariérních fází, letos přilákalo na 80 zájemců a zájemkyň.
Máte ambice vyrazit za studiem či výzkumem do zahraničí, ale nevíte, kde začít? Přijďte si pro inspiraci a praktické rady přímo od těch, kteří to zažili na vlastní kůži!
Série tří online besed „VEN!“ je tu pro všechny, kteří uvažují o studiu na vysoké, PhD nebo postdoku v zahraničí. Pozvali jsme české vědkyně a vědce, kteří momentálně působí ve světě a jsou připraveni sdílet své zkušenosti. Dozvíte se, jak na to a získáte odvahu vyrazit! Během tří online panelových diskuzí se můžete ptát na cokoliv, co vás zajímá.
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
