V pátek 26. dubna 2024 se na českém velvyslanectví v Berlíně konalo historicky první setkání českých vědkyň a vědců – krajanů a krajanek působících v Německu. Za nápad a spoluorganizaci děkujeme sdružení Czexpats in Science!
Ve čtvrtek 25. dubna 2024 proběhlo na Velvyslanectví České republiky v Paříži Setkání českých vědců a vědkyň působících ve Francii. Cílem akce bylo prozkoumat a propojit zdejší českou vědeckou komunitu a položit základ budoucímu setkávání i v této zemi.
V pátek 16. února proběhlo na Velvyslanectví České republiky v Haagu Setkání českých vědců a vědkyň působících v Nizozemsku. Cílem akce bylo prozkoumat a propojit zdejší českou vědeckou komunitu a položit základ budoucímu setkávání i v této zemi.
V pátek 15. září proběhla na Velvyslanectví České republiky v Londýně akce London Calling! – setkání českých vědkyň a vědců působících ve Velké Británii. Cíl akce byl prostý – zmapovat, kdo se ve Spojeném království věnuje vědě a výzkumu napříč obory a kariérními fázemi, a navzájem se poznat.
Jak se vám může obrátit život naruby, když neočekávaně dostanete grant a vyrazíte s manželem a dětmi na dvouletý výzkumný pobyt ve Francii? O stěhování, hledání bydlení v Bordeaux, bojem s byrokracií a prvních týdnech v novém domově vypráví zooložka Anna Mrázová.
Kristýna Olsson Heřmanová vyrazila do zahraničí již na vysokou školu. O tom, jaké zkušenosti nasbírala během bakalářského studia v USA a během následného magistra v Nizozemí se s námi podělila v tomto blogu.
Jsme velmi potěšeni, že ukrajinští vědci, inspirováni Czexpats in Science, nyní mapují svou globální vědeckou komunitu pomocí vlastní Mapy vědců. Od začátku našeho projektu na…
Vladimír Majer, vystudovaný chemik, po úspěšné výzkumné kariéře v zahraničí strávil několik let ve vědecko-diplomatických službách francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). V tomto blogu si můžete přečíst o jeho zkušenostech s vědeckou diplomacií a pohledu na tuto disciplínu v kontextu České republiky.
Na to, jaké to je s návraty dětí ze zahraničí do českého školského systému, jsme se ptali několika vědkyň a vědců, kteří si výjezd a návrat s dětmi zažili v nedávné době.
„Vědecká diplomacie byla na Ministerstvu zahraničí vždy, ale až nyní je skutečnou prioritou. V dubnu letošního roku jsme zřídili i celé nové oddělení vědecké diplomacie,“ říká první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. A dodává, že česká věda má v zahraničí často mnohem lepší jméno, než si doma v Česku myslíme.
V červnové přednášce ze série #CzexpatsOnline hovořil geolog a geofyzik Kim Senger o možnostech, jak snížit emise oxidu uhličitého jeho skladováním pod zemským povrchem. Kim v současné době působí jako docent na Univerzitním centru na Špicberkách. Shrnutí přednášky si můžete přečíst v anglickém jazyce.
Mikuláš Klenor je magisterský student, který pod vedením Martina Lepšíka na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá chemické vlastnosti potenciálních léčiv pomocí počítačového modelování. Trpí silnou slabozrakostí, ale i přes to se vypravil na výzkumnou stáž do Vídně. O tom, že vyjet na stáž se dá i s handicapem, píše v tomto blogu, aby inspiroval další studenty a studentky.
Možná znáte Czexpats in Science, iniciativu, která se snaží otevírat českou vědu světu, podporuje české vědce v zahraničí a posiluje kontakty mezi nimi a českou společností. Jejím partnerem je CometX, který především pro slovenské a české studenty a absolventy univerzit ve Švýcarsku vytváří krásné akce, na nichž se mohou vzájemně setkávat a sdílet své zkušenosti. Samotného mě však osamělé navazování kontaktů v houfech neznámých lidí vždy trochu vyvádělo z míry. Účast na akci CometX – basilejském Mix&Match Working in Biotechnology – mi proto připadala jako vzdálený sen.
Společné projekty i věda v mediálním prostoru byly ústředními tématy druhé ročníku setkání českých vědců a vědkyň působících ve Švédsku. Na Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu se jich ve čtvrtek 4. května sešlo přes dvacet.
