První ročník Ceny Czexpats in Science zná svou vítězku. Stala se jí genomička Markéta Tomková z Oxfordské univerzity. O tom, jak Cena Czexpats in Science vznikla a jak první ročník probíhal, se dočtete v našem článku, kde také najdete rozhovor s laureátkou.
V pátek 15. září proběhla na Velvyslanectví České republiky v Londýně akce London Calling! – setkání českých vědkyň a vědců působících ve Velké Británii. Cíl akce byl prostý – zmapovat, kdo se ve Spojeném království věnuje vědě a výzkumu napříč obory a kariérními fázemi, a navzájem se poznat.
Unikátní mapa českých vědců, kteří dlouhodobě působí (či v minulosti působili) v zahraničí. Umožňuje vyhledat experty z různých oborů, působící na různých pracovištích po celém světě.
Jak se vám může obrátit život naruby, když neočekávaně dostanete grant a vyrazíte s manželem a dětmi na dvouletý výzkumný pobyt ve Francii? O stěhování, hledání bydlení v Bordeaux, bojem s byrokracií a prvních týdnech v novém domově vypráví zooložka Anna Mrázová.
Z Česka do světa a zpět. Z rostlinné biologie přes in vitro diagnostiku virů ke kyselině hyaluronové. Z akademického prostředí k aplikovanému výzkumu. I tak lze shrnout profesní dráhu Tomáše Práta, vědeckého pracovníka v české farmaceutické a kosmetické společnosti Contipro.
Vyjet na dlouhodobou zahraniční stáž vyžaduje dávku odvahy i v případech, kdy se nepotýkáte s žádnými bariérami. Právě o tom, co vyžaduje stát se Czexpatem se zdravotním omezením, jsme si povídali na říjnovém #CzexpatsOnline. Diskuzi empaticky moderovala Blanka Collis.
Kristýna Olsson Heřmanová vyrazila do zahraničí již na vysokou školu. O tom, jaké zkušenosti nasbírala během bakalářského studia v USA a během následného magistra v Nizozemí se s námi podělila v tomto blogu.
Jsme velmi potěšeni, že ukrajinští vědci, inspirováni Czexpats in Science, nyní mapují svou globální vědeckou komunitu pomocí vlastní Mapy vědců. Od začátku našeho projektu na…
Vladimír Majer, vystudovaný chemik, po úspěšné výzkumné kariéře v zahraničí strávil několik let ve vědecko-diplomatických službách francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). V tomto blogu si můžete přečíst o jeho zkušenostech s vědeckou diplomacií a pohledu na tuto disciplínu v kontextu České republiky.
Jak vytvářet vědecké prostředí, kde se budete cítit jako doma? Téma letošního networkingové setkání „Summer Meetup”, které proběhlo ve čtvrtek 31. sprna na brněnském CEITEC i online, přilákalo na stovku vědců a vědkyň a dalších příznivců. „I ze zpětné vazby se potvrzuje, že je o obdobné networkingové akce skutečně zájem. Pro většinu účastníků to byla dokonce první akce Czexpats in Science, které se zúčastnili, což náš obzvláště těší,“ shrnuje ředitel Czexpats in Science Matouš Glanc.
Na to, jaké to je s návraty dětí ze zahraničí do českého školského systému, jsme se ptali několika vědkyň a vědců, kteří si výjezd a návrat s dětmi zažili v nedávné době.
„Vědecká diplomacie byla na Ministerstvu zahraničí vždy, ale až nyní je skutečnou prioritou. V dubnu letošního roku jsme zřídili i celé nové oddělení vědecké diplomacie,“ říká první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. A dodává, že česká věda má v zahraničí často mnohem lepší jméno, než si doma v Česku myslíme.
V červnové přednášce ze série #CzexpatsOnline hovořil geolog a geofyzik Kim Senger o možnostech, jak snížit emise oxidu uhličitého jeho skladováním pod zemským povrchem. Kim v současné době působí jako docent na Univerzitním centru na Špicberkách. Shrnutí přednášky si můžete přečíst v anglickém jazyce.
Mikuláš Klenor je magisterský student, který pod vedením Martina Lepšíka na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá chemické vlastnosti potenciálních léčiv pomocí počítačového modelování. Trpí silnou slabozrakostí, ale i přes to se vypravil na výzkumnou stáž do Vídně. O tom, že vyjet na stáž se dá i s handicapem, píše v tomto blogu, aby inspiroval další studenty a studentky.
