Anna Pospěch Durnová: Nerozdávat hraběcí rady
S politoložkou Annou Pospěch Durnovou o roli náhody v kariéře, o akademickém manželství a o částečném návratu do Česka po letech v zahraničí.
Články
Jak buňky řeší, když se srazí ribozomy při překladu mRNA?
Během překladu mRNA se občas přihodí, že se ribozom zasekne na mRNA a další ribozomy na stejném vlákně mRNA do něj narazí jako při nehodě…
Hlubokomořské ryby vidí barevně díky extra kopiím genů pro tyčinkové opsiny
Ryby žijící v hlubinách oceánů mají překvapivě velmi dobře vyvinutý zrak, s ohledem na to, že do jejich přirozeného prostředí neproniká žádně sluneční světlo. Je to přizpůsobení…
Reakce – blog Filipa Husníka a výběrová řízení
Jan Hladký, Matematický institut, AVČR. Nedá mi to to, abych nezareagoval na nedávný článek Filipa Husníka Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin a zejména na jeho tvrzení…
Jak rostliny opravují poraněné kořeny?
Hojení ran u živočichů a především u člověka je velmi aktivní oblast výzkumu. Daleko méně se ví, jakými mechanismy se rány hojí u rostlin. Vědci…
Nová síla se probouzí
Život každého má své milníky. Slavný britský vývojový biolog Lewis Wolpert kdysi řekl, že to není narození, manželství nebo smrt, ale gastrulace, která je nejdůležitější…
Výběrová řízení na vedoucí vědeckých skupin
Jak probíhají výběrová řízení na vedoucí laboratoří v zahraničí? A čím by se mohly české vědecké instituce inspirovat? V tomto blogu popíšu zkušenosti své a několika kolegů z hledání pozice vedoucího laboratoře a článek obsahuje i obecnější tipy…
Reflexivní spolutvůrkyně – Reakce na článek Expati a smysl lokální společenské vědy
Filip Vostal, sociolog a filosof, FLÚ AV ČR V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou…
Expati a smysl lokální společenské vědy
„Lokálnost“ vědy je pro mě především o vztahu mezi vědeckým poznáním a společností, v jejímž kontextu toto poznání vzniká a jíž by také mělo nějakým způsobem sloužit.
Jak se bádá ve Francii
Hanka měla původně jet na magisterskou stáž do New Yorku, ale šéf hostující laboratoře se zrovna stěhoval do Francie. „Budiž, alespoň bude cesta levnější,“ řekla si, a nakonec z toho byly čtyři roky v Lyonu na International Agency for Research on Cancer (IARC)….
Z Ústavu Maxe Plancka na vysokou školu v Praze
Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii (MPI-BPC[1]) v Göttingenu patří mezi největší a také nejlépe hodnocené ústavy Společnosti Maxe Plancka. Právě jsi tam načal čtvrtý rok působení. Jak ses na MPI-BPC dostal?
Jak je to v Británii s mateřskou v porovnání s ČR?
Napíšeš něco o rozdílu mezi UK a ČR z hlediska mateřství/rodičovství a jeho skloubení s vědeckou kariérou, případně o tom, jaký je rozdíl mezi postdoktorandskou pozicí v UK a v ČR? Tak znělo zadání pro blog.
Finsko z pohledu postdoka
Ve svém příspěvku se budu nejprve věnovat mojí pracovní zkušenosti jako postdoka ve velké laboratoři v oblasti biomedicíny ve Finsku. Dotknu se i obecně fungování vědy ve Finsku. Kdo bude mít výdrž, může si v druhé části (za obrázkem) přečíst několik mých obecnějších postřehů o Finech a Finsku z pohledu cizince.
Jak se žije doktorandům v Holandsku
Lenka Fiala, Tilburg University, Fakulta ekonomie a managementu Jedním slovem: výborně. Důvod je jednoduchý. Pro začátek, doktorandi jsou zaměstnanci univerzit, pracující obvykle na celý nebo 3/4…