Tisková zpráva: Špičková věda potřebuje důvěru a dobré mezilidské vztahy

Praha, 13. června 2024 – Ve středu 12. června se sešlo na 80 významných osobností české a evropské vědecké scény na konferenci “Through academic culture to scientific excellence” pořádané organizací Czexpats in Science. Hlavní řečníci v čele s Mariou Leptin, předsedkyní Evropské výzkumné rady (ERC), vyzdvihli zásadní význam zdravých mezilidských vztahů, důvěry, rovných příležitostí či vědecké etiky pro dosahování špičkových vědeckých výsledků.

Presentation by Maria Leptin at the conference Through academic culture to scientific excellence

Praha, 13. června 2024 – Ve středu 12. června se sešlo na 80 významných osobností české a evropské vědecké scény na konferenci “Through Academic Culture to Scientific Excellence” pořádané organizací Czexpats in Science. Hlavní řečníci v čele s Mariou Leptin, předsedkyní Evropské výzkumné rady (ERC), vyzdvihli zásadní význam zdravých mezilidských vztahů, důvěry, rovných příležitostí či vědecké etiky pro dosahování špičkových vědeckých výsledků. 

Hlavním cílem konference bylo otevřít diskusi o podmínkách, které špičkové vědkyně a vědci potřebují pro dosažení skutečné průlomových objevů. Účastníci konference diskutovali možnosti, jak motivovat instituce ke zlepšování podmínek v české vědě, a poukázali na roli jednotlivců při vytváření zdravého akademického prostředí. Přednáškou přispěla mj. Maria Leptin, předsedkyně Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC). Úvodní slova přednesli Pavel Doleček, náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace, a Milena Králíčková, předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy.

“Bez diskuze o akademické kultuře není možné dělat excelentní vědu,” pronesl P. Doleček. V podobném duchu navázala M. Králíčková, podle níž českou vědu brzdí řada předsudků a nedostatečná diverzita. Zároveň připomněla roli mezinárodní mobility a nutnosti zvyšování přitažlivosti českých institucí pro zahraniční vědkyně a vědce.

M. Leptin ve svém prvním veřejném vystoupení v Česku v roli předsedkyně ERC představila hodnoty, na kterých ERC stojí, a vysvětlila, jakým způsobem se ERC dlouhodobě daří vybírat vědce a vědkyně schopné průlomových objevů. Podle Leptin s sebou věda a výzkum nesou značné riziko, které se ale společnosti v dlouhodobém horizontu vyplatí podstoupit. “Vědkyně a vědci potřebují hlavně důvěru a svobodu bez zbytečné administrativní zátěže,” dodala Leptin a zároveň zdůraznila, že posílení mezinárodního charakteru výzkumných institucí je podle interní analýzy ERC sázkou na jistotu, chceme-li zvýšit úspěšnost žadatelů v programech ERC.

Své pohledy na význam akademické kultury vyjádřili během plenárních přednášek také britský profesor dějin umění Matthew Rampley z Masarykovy Univerzity a molekulární bioložka Kateřina Rohlenová z Akademie věd ČR, kteří mj. vyzdvihli stěžejní roli kompetentního vedení a administrativy výzkumných institucí v implementaci pozitivních změn.

Konference se konala za podpory německé Nadace Alexandera von Humboldta, jako závěrečná akce tříletého projektu Michala H. Koláře (VŠCHT Praha) a organizace Czexpats in Science na podporu akademické kultury. “Pracovní prostředí a celková atmosféra může být rozhodující například ve chvíli, kdy chce vědecká instituce přilákat špičkové vědce a vědkyně ze zahraničí a být konkurenceschopnou v globálním měřítku,” popisuje důležitost akademické kultury Kolář . “S Czexpats in Science dlouhodobě cítíme, že akademická kultura je slabinou mnoha českých institucí, přestože jsou třeba skvěle vybavené nebo mají zajištěný solidní přísun finančních prostředků. Jsme přesvědčeni, že je potřeba hledat cesty, jak vědecké prostředí  zlepšovat na všech úrovních, od jednotlivců přes instituce až po systémové změny v hodnocení a financování vědy v Česku.”

Matouš Glanc, ředitel pořádající organizace Czexpats in Science, na závěr dodal: “Těší nás, že konference měla takový ohlas. Vnímáme to jako jasný signál, že vědkyně a vědci, ale i představitelé institucí a vědní politiky, považují akademickou kulturu za důležité téma. Zazněla zde celá řada konkrétních návrhů, jak kulturu v české vědě zlepšit, aby byla více otevřená, světová a ambiciózní. My se těšíme na jejich realizaci a jsme skrze sdílení zkušeností ze zahraničí připraveni přiložit ruku k dílu”.

Czexpats in Science, z. s.

Iniciativa Czexpats in Science spojuje komunitu více než tisícovky českých vědkyň a vědců, kteří působí či dříve působili v zahraničí. Posláním organizace je propojovat české vědkyně a vědce s minulou, současnou i budoucí zahraniční zkušeností a společně inspirovat a pozitivně ovlivňovat české vědecké prostředí, aby česká věda byla co nejvíce otevřená, světová a ambiciózní. Toto poslání spolek naplňuje pořádáním společenských akcí v ČR i v zahraničí, projektem unikátní interaktivní Mapy vědců, vzdělávací činností, zviditelňováním úspěchů českých vědců v zahraničí a prosazováním systémových změn v české vědní politice. Více na www.czexpats.org

Kontakt: Matouš Glanc, ředitel, matous.glanc@czexpats.org, +420777086826

Autor fotografií: Jan Havlík

Účastníci konference Through Academic Culture to Scientific Excellence. Zleva Alice Valkárová, Pavel Doleček, Michal Kolář, Maria Leptin, Vladimíra Petráková a Matouš Glanc
Maria Leptin a Milena Králíčková na konferenci Through Academic Culture to Scientific Excellence
Přednáška Kateřiny Rohlenové na konferenci Through Academic Culture to Scientific Excellence
Přednáška Matthew Rampley na konferenci Through Academic Culture to Scientific Excellence
Publikum na konferenci Through Academic Culture to Scientific Excellence, v první řadě zprava Pavel Doleček a Michal Kolář
 | 
Editorial