Jak neustrnout v zajetých kolejích, mít stále radost z poznávání světa a přicházet s novými nápady a myšlenkami? Co nás motivuje a inspiruje a jaké prostředí potřebujeme pro to, abychom nové vědecké nápady mohli realizovat? I o tom se diskutovalo na tradičním předvánočním setkání českých vědců a vědkyň, kteří působí v zahraničí.
„Vidět takto zaplněnou Modrou posluchárnu není vůbec běžná věc. Těší mě, že je tolik českých vědců a vědkyň se zahraniční zkušeností, kteří se chtějí potkávat,“ řekl v úvodu konference Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost na Univerzitě Karlově. „Opravdu potřebujeme vaši pomoc a zkušenosti, abychom dokázali změnit vědecké prostředí v Česku,“ apeloval.
Jeho slova potvrdila i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je pro nás opravdu důležité zůstat v kontaktu a využít vaše zkušenosti k tomu, abychom se mohli zlepšovat. Věřím, že Akademie bude v dalších letech více podporovat návraty.“
První náměstek ministra zahraničních věcí ČR Jiří Kozák představil nové oddělení vědecké diplomacie a zmínil také nový zákon o transferu.
Úvodní část zakončil ředitel iniciativy Czexpats in Science Matouš Glanc, který představil hlavní úspěchy a aktivity uplynulého roku.
Czexpats in Science v roce 2024
- Vznikla nová Mapa vědců, která je klíčovým nástrojem pro budování komunity, ale i cenný zdrojem informací a možností spolupráce pro české instituce. Bohužel při přechodu na nový systém nebylo možné převést stará data, proto všechny prosíme o novou registraci.
- Markéta Tomková se stala historicky první laureátkou Ceny Czexpats in Science, kterou udělujeme ve spolupráci s Diana Biotechnologies.
- V červnu proběhla konference o akademické kultuře jako cestě ke špičkovým objevům.
- Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a jednotlivými ambasádami jsme uspořádali šest lokálních setkání, což je dosavadní rekord.
- Pro vedoucí výzkumných skupin pořádáme PI_Forum, kde tvoříme prostor pro vzájemnou podporu, rozvoj, sdílení zkušeností a samozřejmě networking.
- Posílili jsme advokační aktivity, kdy prosazujeme systémové změny, a to i na základě našeho výzkumu o potřebách komunity Czexpats.
- Pokračovala naše podpora ukrajinských vědeckých expatů v Česku. Naše zkušenosti z akutní fáze podpory jsme zveřejnili v podobě uceleného reportu a stáli jsme u vzniku nezávislé Česko-Ukrajinské vědecké společnosti, se kterou nadále úzce spolupracujeme.
Zůstat v kontaktu
První keynote řečníci letošní konference byla bohemistka a germanistka Veronika Tuckerová z Harvard University. Mluvila o svém výzkumu české recepce Kafky, který započala jako doktorandka na Columbijské univerzitě v New Yorku, a o tom, jak perspektiva z jiného kontinentu může pomoci při hledání otázek a odpovědí. „Pohled zvenčí mi umožňuje najít slepá místa výzkumu. Když o bohemistice a germanoslavistice píšete v mezinárodním kontextu, musíte k tomu přistupovat jinak, než když píšete pro Čechy,“ řekla a zdůraznila, že stojí o kontakt s českými institucemi, protože v USA systém nepodporuje kolaborativní projekty. Také ocenila, že iniciativa Czexpats je pro ni signál změny, že se česká věda otevírá.
Poté navázala druhou keynote přednáškou Marie Šafář Postma, která je profesorkou na Katedře kognitivních věd a umělé inteligence a proděkankou pro výzkum Fakulty humanitních a digitálních věd na Univerzitě v Tilburgu v Nizozemsku.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na kognitivní jevy úzce související s pojmem vědomí. Pochopení těchto procesů je důležité pro modelování interakce mezi člověkem a umělou inteligencí či týmové spolupráce s aplikacemi v oblasti vzdělávání, zdraví a bezpečnosti.
„To, že Czexpats existují, je znamení, že se česká vědecká komunita v zahraničí aktivuje, a to je moc dobře. Čeští vědci a vědkyně jsou velice kreativní a na vysoké úrovni, ráda s nimi spolupracuji,“ říká vědkyně, která na Univerzitě v Tilburgu vybudovala dynamickou mezinárodní komunitu více než 100 výzkumníků a odborníků v oblasti kognitivní vědy, umělé inteligence, informatiky a společenských věd. Také vede několik mezinárodních kolaborativních výzkumných projektů v oblasti umělé inteligence.
Debatování o myšlenkách, které mění svět
Nechyběla ani oblíbená panelová diskuze, která tradičně reflektuje hlavní téma konference. Anežka Kuzmičová z Univerzity Karlovy, která zkoumá dětské čtenářství, sdílela osobní strategii k originálním výzkumným otázkám: „Jsem celoživotní puberťák a vzdoruji systému, hledám svoji cestu.“
Ivan Kulich z Biologického centra AV ČR uvedl, že ho zahraniční zkušenost z rakouského Institute of Science and Technology (IST) přiměla klást si velké otázky. „Byl jsem překvapený, když jsem si zpětně uvědomil, kolik lidí začne pipetovat bez toho, aby si kladli tu správnou otázku. V IST se přemýšlí, diskutuje se nad otázkou a mnohé se tak vyřeší již dopředu.“ Sdílel i konkrétní tipy, jak i fyzické prostředí může stimulovat myšlení. „Například mít všude white boardy, málo byrokracie a ‚denních problémů‘. Také pomáhalo, že na IST všichni do detailu rozuměli projektu, kriticky se dívali na to, jak jednotlivé části dělat dobře a efektivně.“
Odborník na umělou inteligenci Stanislav Fort, který působil i ve společnosti Google DeepMind, sdílel, že v AI narozdíl od jiných oborů schopnosti či reputace často nekorelují se senioritou či věkem, a naopak s nimi mohou často antikorelovat, protože celý obor se vyvíjí velmi rychle, a dlouholetá zkušenost v předchozích paradigmatech může být spíše limitem než výhodou. Pro tuto dynamičnost je podle Forta klíčová i rychlost v publikování nových myšlenek například formou takzvaných preprintů.
Zajímavé byly momenty, kdy všichni panelisté nahlíželi optikou svých velmi odlišných oborů na stejné fundamentální otázky zasahující až do filozofie vědy, například co to znamená pochopit nějaký fenomén, kde leží teoretické limity chápání a zda a do jaké míry je některé věcí vůbec potřeba chápat.
Sdílení, inspirace a networking
Naprosto klíčovou součástí Czexpats akcí je networking. Proto na programu nechyběly diskuzní stoly, kde účastníci a účastnice mohli v menších skupinkách diskutovat s předsedou Grantové agentury ČR Petrem Baldrianem, ředitelem R&D v Zentivě Pavlem Šebkem a vědeckým diplomatem Vladimírem Majerem.
Proběhlo také několik miniworkshopů zaměřených na různá témata, například o výzkumu a podnikání, o důležitosti sociálních a humanitních věd, o úspěšném zvládnutí PhD studia, ale i o tom jak si založit vlastní výzkumnou skupinu v Česku.
Czexpats in Science v roce 2025
Matouš Glanc v závěru celé konference představil i plány iniciativy Czexpats in Science na další rok:
- Budeme pokračovat v advokační činnosti, kdy i na základě našeho výzkumu plánujeme prosazovat konkrétní opatření a změny pro více otevřenou, světovou a ambiciózní vědu v Česku.
- Pokračujeme i v dalších pravidelných aktivitách jako je například PI_Forum.
- Druhého laureáta nebo laureátku Ceny Czexpats vyhlásíme 16. dubna.
- Plánujeme další lokální setkání v zahraničí, a to 5. března v Bernu, 3. dubna v Tel Avivu, 16. května v Haagu a dále také ve Stockholmu, Paříži, Londýně a Vídni, kdy termíny ještě upřesníme. Pokud byste měli zájem o setkání na „vašem místě“, určitě nám dejte vědět.
- Připravujeme interaktivní Infoportál, kde budete moci položit nebo se dozvědět odpovědi na nejrůznější otázky související s vědeckým působením v zahraničí, návratem do Česka, ale například i v otázkách spolupráce s byznysem. Pokud byste se chtěli obsahově zapojit, velmi oceníme vaši pomoc.
- Další ročník Konference pod stromeček se uskuteční v pondělí 22. prosince 2025.
Pro další informace o aktivitách Czexpats in Science můžete odebírat newsletter a sledovat nás na LinkedInu, X a Instagramu.
