Rubrika: Přírodní vědy

Na postdoc ven a pak zpět do Čech, jak na to

Když jsem dostala nabídku přispět svými zkušenostmi na blog Czexpats, moje první myšlenka byla, že nemám o čem psát. Vyjela jsem na postdoc a vrátila se zpět do ČR přesně podle plánu, který jsem tak nějak odjakživa měla. Sladění rodiny a práce také nebylo žádné drama. Po přečtení mnohých jiných inspirativních blogů o výzvách, které kolegové museli překonat, jsem považovala svoji zkušenost za velmi nudnou.

Věda za časů korony

Byl prosinec roku 2019, tři měsíce od obhajoby mé disertace, a já jsem už několik týdnů celé dny purifikoval vzorky na stáž v Bordeaux, kterou jsme domlouvali více než rok. Když jsem se ještě pro jistotu Francouzů optal, jestli si tedy mám koupit letenky na první lednový týden, dostal jsem odpověď, že zapomněli zařídit můj příjezd a jestli můžeme vše o měsíc odsunout. Respirátor jsem v té době použil jenom párkrát za život, když jsem navažoval něco jedovatého.

Zakládání výzkumné skupiny v USA

V tomto textu vám na základě své zkušenosti přiblížím, jak vypadá zakládání vlastní výzkumné skupiny na univerzitě v USA. Zahrnu proces od pohovoru až po několik prvních let vedení skupiny. Věnuji se pouze univerzitám a oboru přírodních věd, proces se trošku liší u národních laboratoří nebo výzkumných institutů, které nemají studenty, stejně tak jsou kritéria jiná v humanitních oborech.

Postup akademickým systémem v USA

Univerzity v USA jsou brány jako jedna z nejatraktivnějších destinací studentů z celého světa, kteří chtějí studovat v zahraničí. Pro potenciální zájemce z České republiky se zde pokusím shrnout pár rad a zkušeností na základě svého působení na Graduate School (postgraduální škole) americké univerzity. Samozřejmě je to jen moje osobní zkušenost a je jen z jedné konkrétní instituce, ale snažím se popsat situaci tak, jak si představuji, že platí i obecněji.

Skoro jsem musela odmítnout Oxford

Pokud jste aspoň trochu jako já, tak s oblibou trávíte dlouhé hodiny soustředěním se nad učivem. Zatímco však škola byla povinností, biochemie je pro mě koníčkem a vysněným životní posláním.

Jak jsem získal Sir Henry Fellowship od Wellcome Trust

Sir Henry Wellcome Fellowship je čtyřletý osobní grant, který dává výzkumníkovi plat a určitou částku na výzkumné výdaje. Umožní mi se věnovat výzkumu arytmií u diabetiků, což je zásadní, ale překvapivě málo prozkoumané téma. Těžiště projektu bude na University of Oxford, s ročním pobytem na UC Davis.

Hledání cesty životem a akademickou kariérou pro dva rodiče/vědce a jejich rodinu

Jsme čtyři – můj muž, dvě dcery a já. Jsme česká rodina bydlící už přes dva roky na severu Nizozemska ve městě Groningen. Oba s mým mužem jsme sem přišli za postdokem, tedy za dalším krokem naší akademické kariéry. Doposud jsme následovali vědecký žebříček a dařilo se nám ho skloubit se stěhováním po Evropě i se starostí o dvě malé děti. Po první postdocké zkušenosti a po pár letech života v cizině jsme se ale rozhodli pokračovat každý jinak. Jeden z nás chce jít dál po akademické dráze, ale druhý chce raději zkusit štěstí v soukromých firmách. K tomuto rozhodnutí ale vedla víc jak deset let dlouhá cesta. A tak musím začít s vyprávěním na začátku.

V Německu není tráva zelenější

Vystupte ze své komfortní zóny, následujte své sny, ale nečekejte, že bude v zahraničí všechno růžové a zalité sluncem. Zároveň je to výzva a každá překonaná překážka vás posílí. Eliška Koňaříková popisuje své zkušenosti s PhD studiem v německém Mnichově, které by ani přes občasné strasti za nic nevyměnila.

Kateřina Falk: Učit by měl každý vědec

Kateřina Falk studovala ve Skotsku a v Anglii, pracovala v Národní laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku, podílela se na projektu laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech a nyní působí v Helmholtzově centru v Drážďanech. V rozhovoru, který nám poskytla během předvánoční konference spolku Czexpats in Science, kritikou českého systému nešetří. Jaké jsou její zkušenosti a co plánuje do budoucna?