Jak skloubit vědeckou kariéru v zahraničí s partnerským životem? Lze najít ideální místo pro oba? O kolik složitější je cestovat s dětmi? Několik z mnoha témat, která se řešila během další debaty ze série #Czexpatsonline, jež pořádá iniciativa Czexpats in Science.
Doktorandi představují budoucí vědeckou elitu národa. Ovšem na jejich cestě stojí řada překážek. Jak eliminovat ty administrativní a jak docílit vyšší úspěšnosti ukončování PhD studia se diskutovalo na konferenci Hodnocení kvality vysokých škol.
Czexpats in Science vyjadřuje solidaritu našim ukrajinským kolegyním a kolegům a celému ukrajinskému lidu, který čelí bezprecedentnímu a nevyprovokovanému útoku na svou zemi.
Mobilita, mobilita, mobilita… to je klíčové slovo, se kterým se každý začínající vědec bezpochybně setká. O plánování pobytů v cizině, o administrativě spojené se stěhováním a sháněním víz, o shánění grantů na výjezd a konečně i o hledání škol a školek pro potomky bylo napsáno už bezpočet blogů. Jak ale tyto změny vidí právě děti stěhujících se vědců se člověk nikde moc nedočte.
V pátek 10. prosince se konal čtvrtý ročník již tradiční Czexpats vánoční konference. Letošním ústředním tématem byla Otevřenost české vědy a díky online formátu se připojili čeští vědci a vědkyně z celého světa.
Česká biotechnologická firma DIANA Biotechnologies se stala generálním sponzorem spolku Czexpats in Science. Partnerství má za cíl propojit komunitu českých vědců se zkušenostmi ze zahraničí a podpořit zapojení vědců do špičkového aplikovaného výzkumu. Komunita Czexpats nyní čítá téměř 500 vědců a neustále roste. DIANA Biotechnologies přispěje finančně i zkušenostmi svého týmu.
Doktor Michal H. Kolář, vedoucí Laboratoře dynamiky biomolekul na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT, obdržel cenu německé Nadace Alexandera von Humboldta pro rok 2021. Ta ji uděluje svým bývalým stipendistům a nositelům vědeckých grantů na realizaci inovativních komunitních projektů. Ocenění Dr. Kolář získal za projekt podporující aktivity spolku Czexpats in Science, který sdružuje a propojuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Do Česka poputuje ocenění vůbec poprvé.
Předesílám, že nejsem odborníkem na právo ani předpisy EU. Jen jsem se při rodinném stěhování z Francie něco přiučila o problematice přenosu sociálního a zdravotního pojištění. A tak jsem se pro vás, kolegy czexpaty, rozhodla shrnout informační zdroje a přidat svoje zkušenosti. Snad někomu při stěhování pomůžou.
David Pavlorek dispels the myths surrounding the recognition of foreign degrees in the Czech Republic, the so-called “nostrifikace” (validation). It is possible that after reading this blog you will discover that you do not need to validate your degree certificate at all.
Pro virologii jsem se rozhodla na konci studia „bílého bakaláře“ na přírodovědě, byla to docela láska na prvních pár přednášek. A všechno, co přišlo potom, ukázalo, že to velké rozhodnutí „co studovat“ vlastně moc neovlivnilo, co pak budu dělat. Od diplomky zaměřené na imunologii a virologii jsem se dostala k neurodegenerativním chorobám, potom zpátky k imunologii, molekulární parazitologii, klinické mykologii a dokonce leukémiím. Jako postdok na vídeňském Children’s Cancer Research Inatitute, po velkém oblouku a s přispěním choroby postihující v roce 2020 celý svět jsem se ale vrátila ke kořenům. Na rozdíl od samozvaných virologů ze sociálních sítí, jsem snad trochu znalostně vybavenější.
I letos se konala předvánoční konference organizovaná iniciativou Czexpats in Science, kde se setkávají čeští vědci a vědkyně působící v zahraničí a ti, kteří se…
V mých očích byla zkušenost odjet na postdoc do zahraničí okořeněná pachutí hořkosti. O tom, že pobyt vědce v zahraničí může mít i stinné stránky a negativní dopad na duševní zdraví, píše biochemička Eva Doležalová.
David Pavlorek vyvrací mýty kolem uznávání diplomů zahraničních univerzit v Česku, takzvaných nostrifikací. Je možné, že po přečtení blogu zjistíte, že vůbec diplom nostrifikovat nepotřebujete.
Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats). Chtěli jsme se dozvědět, jaká je zkušenost vědců s návratem do Česka, co by jim pomohlo a také proč se vrací. I když původní plán byl neformální setkání u piva v Praze, online varianta způsobená koronavirovou pandemií se ukázala jako velmi dobrou alternativou, protože to umožnilo připojit se českým vědcům nejen napříč Českou republikou, ale i celým světem.
